Sdílejte
Kauza H-System patří k těm nejdéle se táhnoucím v moderní české historii. Po vynesení rozsudku Nejvyššího soudu i dnes, po více než dvaceti letech, plní titulní stránky novin. Není divu, vzhledem k tomu, že soud obyvatelům domů v Horoměřicích u Prahy uložil povinnost do 30 dnů se vystěhovat, budí celá kauza opět silné emoce. Pokud se ale od těchto emocí dokážeme odprostit, zůstaneme konfrontováni nelítostnou realitou. Celý spor totiž ani jinak dopadnout nemohl.
Komentář
27.07.2018
Honza Palička @HonzaPalicka
25.07.2018 15:04
Přijde mi, že nad kauzou H-System se nejvíce pobuřují a obyvatel nemovitostí se nejvíce zastávají média z Bakalovy Economie (iHned/Hospodářky, Aktualne, Respekt). Záslužné. A něco o bytech OKD by tam nebylo? ;)
Můžeme se dočíst, že vyvrcholení kauzy H-System je důkazem selhání státu. Je tomu skutečně tak? Ano i ne. Selháním státu rozhodně není to, jak rozhodl Nejvyšší soud, který víceméně neměl na výběr. Co ale za selhání určitě považovat můžeme je skutečnost, že celý spor se vleče přes dvacet let. Kdyby se věc rozhodla během dvou, tří let, emoce na ní nabalené budou řádově menší než ve chvíli, kdy v domech, které jsou předmětem sporu, lidé dvacet let žili své životy, umíraly zde generace staré, rodily se nové a každý dům tak na sebe váže příběhy, které mu nikdo neodpáře. To by se s rozestavěnými kostrami budov, které nikdo ani nezačal obývat, nestalo.

Je ale toto důvodem k tomu, aby stát podvedeným klientům nuceným se vystěhovat pomáhal a například za ně domy vykoupil nebo jim bezúplatně poskytl domy jiné? Bude to znít nelidsky, ale není. Jakkoliv by to oněm lidem pomohlo, jak by k tomu přišli jiné oběti podvodů ze strany někoho jiného než H-Systemu? Nebo by snad stát měl tahat z problémů všechny podvedené? To rovněž není životaschopný koncept. V právním státě musí zákony platit pro všechny stejně a ti, kteří tyto zákony vykládají, se jimi musí řídit a nemohou se od nich odchýlit. Byť, jak můžeme nyní pozorovat, lpění na této zásadě nepíše vždy jen příběhy se štastným koncem. To ale nemůže být důvodem, proč na něj rezignovat.
V posledních 25 letech žije v Česku asi jen málo osob, které nikdy neslyšely pojem H-System. Ať už jde o počáteční nadšení všech, kteří v první polovině 90. let uvěřili tomu, že mají možnost výhodně si pořídit vlastní bydlení kousek za Prahou, nebo o jejich zklamání z toho, že celý projekt se ukázal být kolosálním podvodem, jehož následky nejsou doposud vyřešeny. S podvedenými klienty H-Systemu soucítil doslova celý národ, jelikož kauza byla od samého počátku silně medializována. A pochopitelně tak celý národ v přeneseném slova smyslu pocítil i poslední ránu, kterou horoměřickým po všech těch letech zasadil Nejvyšší soud. Je poslední rozsudek ale skutečně důvodem k tomu se pobuřovat?
Asi každý čtenář s kapkou lidskosti v těle, když vidí titulek o tom, jak stát posvětil miliardový podvod a k tomu ještě vyhnal nevinné lidi na ulici, se cítí pobouřen. A cítil by se pobořen oprávněně, kdyby se onen titulek zakládal na pravdě. Mediální zkratky jsou sice pro samotná média veskrze účelnou věcí, neboť účinně zvyšují čtennost, nicméně dlužno dodat, že v současné kauze Nejvyšší soud žádný podvod neposvětil, naopak se svým rozsudkem pokusil přispět k v rámci možností co nejúčelnější nápravě jeho následků. A oni nevinní lidé, z nichž rozsudek dělá bezdomovce? Hovořit o nich jako o zcela nevinných rovněž není úplné fér. Situaci, v níž se ocitli, sice nezpůsobili, ale minimálně jí šli naproti plně si vědomi možných následků. A k jejich smůle se nejčernější možný scénář stal realitou.
Petr Suchomel @suchomelP
27.07.2018 11:45
Je s podivem, kolik lidí v kauze H-System hájí ty, kteří se snažili protiprávně upřednostnit svoji pohledávku před ostatními poškozenými a dokonce kvůli tomu investovali do prokazatelně cizích nemovitostí (viz katastr). Kdo v tomhle postupu vidí spravedlnost, je nespravedlivý.
Ve zkratce si připomeňme, kde je vlastně zakopaný pes. Klienti zaplatili H-Systemu za nemovitosti, nicméně H-System byl vytunelován a zkrachoval, takže se podvedení zájemci o bydlení svých nemovitostí nedočkali a jejich peníze, často celoživotní úspory, zmizely v nenávratnu. Někteří za své peníze neviděli ani hrubou stavbu, jiní se rozhodli si rozestavěné domy dostavět svépomocí. A právě ti mají tyto své domy, za které fakticky zaplatili dvakrát, nyní opustit. Ač to na první dojem působí extrémně nespravedlivě, celý problém tkví v tom, že už po prohlášení úpadku H-Systemu koncem 90. let tehdejší správce konkruzní podstaty prohlásil rozestavěné domy majetkem H-Systemu a ne jejich obyvatel, kteří se rozhodli sami dokončit stavební práce, za které zaplatili. A na této argumentaci trvá i současný insolvenční správce, v čemž mu dal za pravdu i Nejvyšší soud.
Obyvatelé domů přitom celou dobu věděli, že jejich dostavba je svým způsobem ruskou ruletou, v níž mohou buď vyhrát, nebo o vše přijít. Nejvyšší soud je nenutí domy opustit jen tak samoúčelně, jako majetek H-Systemu mají být tyto domy insolvenčním správcem prodány a z výtěžku prodeje pak mají být poměrně uspokojeni všichni věřitelé vytunelované společnosti. Je to spravedlivé? Vůči věřitelům (tedy i všem ostatním podvedeným klientům a konec konců v konečné fázi i vystěhovaným klientům) nepochybně. Je to správné? Zde je odpověď složitější. Ač se rozhodnutí může jevit vzhledem k okolnostem pro oněch několik rodin nucených opustit své domovy jako extrémně nespravedlivé, jedná se o tu nejméně nejhorší z plejády možností, jak mohl soud rozhodnout. Nikoliv možnost dobrou, ale celá věc bohužel dospěla do stádia, kdy zákon veskrze jen dobrou možnost nenabízel. A soudce nad zákon jít nemůže, ani kdyby sebevíc chtěl. A ona drakonická třicetidenní lhůta? Zákon ukládá lhůtu poloviční, kterou se rozhodl soud prodloužit na dvojnásobek. Jistě, mohla být delší, ale zároveň nutno brát v potaz, že soud projevil alespoň nějakou benevolenci, ač tak učinit nemusel.
Petr Toman @PetrToman62
26.07.2018 20:57
Souhlasím, jen ta lhůta k vystěhování měla být delší než jen 1 měsíc. Nic by se nikomu nestalo, ani správci, ani věřitelům, ani.... Takto je to opravdu těžko pochopitelné..
Aleš Rozehnal: Soud rozhodl v kauze H-System spravedlivě, jinak ani nemohlforum24.cz
A tím se dostáváme k druhému problematickému rozměru aktuálního vývoje kauzy. Tímto rozměrem je přístup politiků, z nichž mnozí se rozhodli využít prázdninové okurkové sezóny a před nadcházejícími podzimními komunálními a senátními volbami si na kauze H-System přihrát u voličů svou polívčičku. Asi nejparadoxnější je přístup prezidenta Miloše Zemana, který se rozhodl zastat se obyvatel horoměřických domků, přičemž asi zapomněl na fakt, že k rozpoutání celé kauzy došlo za jeho vlády a ČSSD, které byl tehdy předsedou, na kauze silně profitovala, přičemž na výplatní pásce H-Systemu byl i jeho hlavní poradce Miroslav Šlouf. Do toho si Zeman chce o kauze promluvit s předsedy Nejvyššího a Ústavního soudu, což je přímo ukázkový zásah do soudní nezávislosti.
Další političkou, která se aktivně staví za podvedené klienty H-Systemu, je volební lídryně hnutí STAN v pražských komunálních volbách a dvojka na sdružení kandidátce s TOP 09 vedené Jiřím Pospíšilem Hana Marvanová. Ta argumentuje mimo jiné tím, že soudy rozhodují v rozporu s elementárním pocitem, co je spravedlivé, a zároveň lidské hledisko by mělo podle ní být nad literou zákona. Jako zkušená advokátka si je nejspíše sama moc dobře vědoma, že je to nesmysl. Soudce může rozhodovat jen a pouze podle zákona a ne podle nějakého pocitu o nikde nedefinované spravedlivosti a ani podobně abstraktní lidské hledisko mu neumožňuje se od zákona odchýlit.

Jistě, spravedlivost a lidskost pro něj mají být při rozhodování vodítky, ale obejít s odkazem na ně zákon nelze. Kdyby si každý soudce mohl rozhodovat, jak mu zrovna přijde vhodné, tak ani žádné zákony nepotřebujeme. To vše Marvanová nepochybně ví, jenže volby jsou volby a volič před nimi nechce slyšet žádné špatné zprávy. Možná by udělala lépe, kdyby se místo emotivních prohlášení zeptala lídra své kandidátky, proč za čtyři a půl roku v čele ministerstva spravedlnosti (kde mimochodem i ona sama působila jistou dobu jako náměstkyně) pro pozitivnější vývoj kauzy nic neudělal.
Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas.
ROZUMÍM