Sdílejte
Zatímco voliči se sotva stačili vzpamatovat z nedávno proběhlých komunálních a senátních voleb, politické strany a hnutí už se naplno připravují na nadcházející volby do evropského parlamentu. Mimo jiné probíhá dohadování různých volebních koalic, kterým momentálně zamíchala KDU-ČSL, která odmítla možnost společné kandidatury s TOP 09 a Starosty a nezávislými. Kdo je vlastně z těchto stran tím, kdo potřebuje spoluhráče a kdo má nárok projevovat se jako solitér?
Komentář
29.11.2018
Král je mrtev, ať žije král! Toto známé zvolání platí nejen pro panovníky, ale svým způsobem i pro volby. Jakmile jedny volby skončí, voliči, ale hlavně samotní politici, už aby se chystali na volby nové. A tak se hned po říjnových komunálních a senátních volbách pozornost začala obracet k volbám do evropského parlamentu, které se budou konat v květnu příštího roku. Jelikož evropská politika funguje trochu odlišně od té domácí, strany a hnutí se začaly zabývat v prvé řadě otázkou, jak vlastně hodlají do europarlamentu kandidovat. Nejzajímavější v tomto ohledu je situace trojice subjektů sdružených v europarlamentní frakci Evropské lidové strany (EPP) tedy KDU-ČSL, TOP 09 a hnutí STAN.

Předsedové KDU-ČSL a TOP 09 Bělobrádek a Pospíšil se dokázali dohodnout na společném postupu v rámci opozice proti Andreji Babišovi. Co se společného postupu do europarlamentních voleb týče, dohody nedosáhli.

Vedení eurolidovců, kteří jsou v evropském parlamentu nejpočetnější frakcí, samo vyzvalo tři české subjekty, aby zvážily společnou kandidaturu. Tento záměr si schválila TOP 09 a Starostové, nicméně od počátku poněkud liknavý přístup KDU-ČSL vyvrcholil odmíntutím společné kandidátky s tím, že strana bude kandidovat samostatně, přičemž volebním lídrem bude současný europoslanec Pavel Svoboda. Končící předseda lidovců Pavel Bělobrádek rozhodnutí zdůvodnil tak, že mezi KDU a zbývajícími dvěma stranami je silná dělící linie na ose liberálních a konzervativních hodnot, přičemž už nyní europoslanci jednotlivých subjektů hlasují v relevantních otázkách opačně.
Zatímco Bělobrádek poměrně stručně a výstižně vysvětlil, proč KDU-ČSL objektivně nepovažuje hypotetickou koalici za přínosnou, lídři TOP 09 a STAN zdá se nemohou rozhodnutí lidovců příliš přenést přes srdce. Předseda Starostů a nezávislých Petr Gazdík projevil mrzení nad lidoveckým postupem a vzkázal, že v těchto volbách „půjde o víc", předseda TOP 09 Jiří Pospíšil pak krok křesťanských demokratů označil za promarněnou příležitost. Zároveň se oba shodli na tom, že na společnou kandidátku budou hledat další subjekty. Lze očekávat, že se tak stejně jako ve sněmovních volbách nebo komunálních volbách v Praze na kandidátce objeví například zástupci Liberálně ekologické strany Martina Bursíka.
Petr Gazdík @petrgazdik
28.11.2018 15:09
Mrzí nás postup kolegů z @kducsl , kterým jsme nabízeli širší společnou kandidátku pro volby do #EP, respektujeme však jejich rozhodnutí. V těchto eurovolbách půjde o víc, budeme doslova znovu obhajovat naše rozhodnutí být členy Unie.
Zdánlivě se situace příliš neliší od té před pěti lety, kdy rovněž lidovci kandidovali samostatně a TOP 09 a Starostové na společné kandidátce, která zaznamenala tehdy druhý nejlepší výsledek bezmála 16 procent, což jí vyneslo 4 europoslanecká křesla, zatímco KDU-ČSL se svými necelými deseti procenty získala 3 mandáty. Pět let je ale v politice dlouhá doba a na české politické mapě se toho mnoho změnilo. Zatímco volební preference lidovců se víceméně drží v podobných hodnotách, podpora TOP 09 silně propadla. Strana, která ve sněmovních volbách v roce 2013 obdržela téměř 12 % hlasů byla v loňských volbách ráda, že vůbec překročila pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do sněmovny, a momentálně se dle průzkumů pohybuje na třech procentech voličských preferencí. Rozhodně tak tentokrát nejde do evropských voleb z pozice favorita.
Mohlo by se tak zdát, že TOP 09 lituje rozhodnutí lidovců hlavně proto, že její pozice není tak silná jako ve volbách předchozích, kde si mohla vyskakovat, a hlasy lidoveckých voličů by se jí tentokrát naopak velmi hodily. Pravdou nicméně je, že zrovna volby do evropského parlamentu by pro Topku mohli být na rozdíl od voleb domácích relativně úspěšné. Ostatně celé Česko jako jediný volební obvod, nízká volební účast a disciplinovaný eurooptimistický elektorát straně hrají do karet. Zajímavé bude sledovat hlavně rozdělení sil mezi TOP 09 a Starosty, kteří už dávno nejsou jakýmsi pomyslným „béčkem" Topky, naopak jejich podpora roste, což se o podpoře TOP 09 říct nedá.
Honza Palička @HonzaPalicka
28.11.2018 14:25
TOP 09 se asi diví, že s ní KDU-ČSL nechce na společnou kandidátku do voleb do europarlamentu. Já se teda moc nedivím, podobně ušlechtilou a velkorysou nabídku bych od strany s méně než polovičními preferencemi, než mám já sám, asi také s díky odmítl.
Logicky by tak mělo hnutí STAN právo na to, aby jejich nominant byl lídrem společné kandidátky. Starostové by se neměli spokojit s tím, že tuto pozici přenechají například předsedovi TOP 09 Jiřímu Pospíšilovi nebo jinému jejímu kandidátovi. Je to ostatně, viděno optikou preferencí, právě TOP 09, která tentokrát potřebuje podporu Starostů, ne naopak.
Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas.
ROZUMÍM