Sdílejte
Modrá vlna demokratů se nekonala. Trumpovi republikáni sice ztratili většinu ve Sněmovně reprezentantů, ale v Senátu si ji uchovali a ještě posílili.
autor Matěj Trávníček
Komentář
07.11.2018
Volby zhruba v polovině prezidentského mandátu, známé jako midterm elections, zpravidla nekončí pro úřadující prezidenty dobře a ani Donald Trump není výjimkou. Sny liberálů a progresivistů o tom, jak to Trumpovi natřou, se však vypařily jako pára nad hrncem.

Republikáni silnější v Senátu

Naopak byli to republikáni, kdo se může radovat. Oproti očekávání a předpovědím průzkumů uspěli v senátních volbách v Indianě a na Floridě. Senátní křeslo získali i v Missouri, další by jim mělo připadnou v Mississippi, kde ještě proběhne druhé kolo, a překvapivě i v Montaně, kde se však stále ještě sčítá. Ztrátu v tomto ohledu zaznamenali oproti očekávání jen v Nevadě, kde však ještě rovněž probíhá sčítání.
Republikánská většina v Senátu by se tak ze stávajících těsných 51 křesel ze 100 měla rozrůst na solidních 55 mandátů. Posílení kontroly nad Senátem, ve kterém se letos rozhodovalo o obsazení celkem 35 křesel, protože ke standardní třetinové obměně přibyly dvoje doplňovací volby (Minnesota a Mississippi), tak je pro republikány náplastí na ztrátu většiny ve Sněmovně reprezentantů.
Petr Fiala @P_Fiala
07.11.2018 09:29
Americké volby skončily nepochybně úspěchem republikánů. Navzdory kontroverzím kolem Donalda Trumpa a snaze demokratů udělat z voleb hlavně hlasování o prezidentovi dokázali republikáni vyhrát v Senátu a v řadě států.

Návrat Nancy Pelosi

Staronovou šéfkou Sněmovny reprezentantů, ve které se obměňuje každé dva roky všech 435 křesel, by se měla opět stát veteránka demokratů a jedna z nejhlasitějších Trumpových kritiček Nancy Pelosi. Demokraté si totiž zajistili většinu, když už dle průběžných výsledků získali 219 křesel, ke kterým nepochybně přidají ještě další z 23 křesel, které zbývá rozdělit.
Amerika se tak bude muset vypořádat s rozděleným Kongresem, kdy každá ze dvou hlavních stran bude ovládat jednu z jeho komor. Situace to ale není v posledních letech nijak nezvyklá. V opačném gardu panovala 4 roky za Baracka Obamy (2011–2015) i za George Bushe (2001 – 2003).
Anomální byl v tomto ohledu spíše současný stav, kdy prezidentova strana ovládala od roku 2017 obě komory Kongresu i Bílý dům. To se za posledních 40 let dařilo americkým prezidentům jen zřídka. Dva roky jednobarevného vládnutí byly dopřány Jimmymu Carterovi (1979 – 1981), za osm let svého vládnutí pak po dvou letech Billu Clintonovi (1993 – 1995) a Baracku Obamovi (2009 – 2011). A primát drží Bush ml., který jednobarevně mohl vládnout polovinu svého prezidentství (2003 – 2007). Naproti tomu třeba Ronald Reagan ani Bush st. si tento luxus za celých 12 let, kdy dohromady vládli, nemohli dopřát ani jednou.

Dobře dopadli jen Reagan, Carter a Bush ml.

Pokud se podíváme na výsledky amerických prezidentů v midterm elections právě v horizontu posledních 40 let, uvidíme, že poslední prezident, pro kterého dopadly volby dobře byl Ronald Reagan v roce 1982, který sice nezískal se svými republikány většinu ve Sněmovně reprezentantů, ale dokázal ji uhájit v Senátu. Před ním se podařilo v roce 1978 uhájit většinu v obou komorách Jimmy Carterovi. A konečně třetím úspěšným byl Bush ml., za kterého jeho republikáni uhájili většinu ve Sněmovně reprezentantů a nově vybojovali většinu v Senátu, ale to bylo v roce 2002, tedy rok po 11. září, kdy se Amerika semkla kolem svého prezidenta a jeho strany, takže bych to úplně nepočítal.
V ostatních letech američtí prezidenti v midterm elections končili špatně. Většiny ve Sněmovně reprezentantů ztráceli a v Senátu ji ani před ani po volbách neměli (Reagan 1986, Obama 2014). Nic se pro ně neměnilo, protože většinu před volbami ani v jedné z komor neměli a po volbách ani v jedné nezískali (Bush sr. 1990, Clinton 1999). Anebo pro ně volby dopadly úplnou katastrofou, když ztratili většinu v obou komorách (Clinton 1994, Bush jr. 2006).
Letošní výsledek Donalda Trumpa a republikánů, tedy ztráta většiny ve Sněmovně reprezentantů a uchování většiny v Senátu, je v tomhle ohledu prakticky totožný s výsledkem demokratů a Baracka Obamy v roce 2010. Avšak s tím rozdílem, že Obama a demokrati tehdy v Senátu neposílili, ale naopak oslabili.

Co z toho vyplývá?

Pro Donalda Trumpa to je vlastně dobrý výsledek. Za dobu svého úřadování se nebyl schopen s vlastními republikány ovládaným Kongresem dohodnout ani na zrušení kontroverzní Obamacare, ani na zásadní reformě imigrační politiky. Obojí přitom patřilo k vlajkovým lodím jeho volebního programu.
Daniel Prokop @dan_prokop
07.11.2018 08:46
Přes veškerou nejistotu v US výzkumech nutno říct, že volby skončily dost přesně podle nich. Včetně velké vyrovnanosti tzv. toss-up okrsků. Velkých překvapení jsou tam spíše jednotky.
(((Harry Enten))) Verified account@ForecasterEnten

So our final House forecast was Democrats at 227. Right now Democrats leading in... 227 seats. That's really just luck. In the Senate, we had GOP at 52 seats. That'll be a touch too low, but well within the margin of error. 1/2
Teď získá výmluvu. Bude moci říkat a halasně tweetovat, jak ti zlí a neschopní demokrati ve Sněmovně reprezentantů hatí a sabotují jeho úžasné plány, které by udělaly Ameriku opět skvělou. A bude tím znovu posilovat svůj narativ, jak jako outsider přišel do Washingtonu D.C., aby vysušil tamní bažinu politické korupce a klientelismu.
Americká politika se tak dost možná bude dva roky utápět ve sporech mezi prezidentem a Sněmovnou reprezentantů, ale i mezi oběma komorami Kongresu navzájem. Praktickým důsledkem může být, že se nepodaří prosadit žádné zásadní změny.
Navíc v rozporu s předpověďmi republikáni neztratili guvernérská křesla v Iowě, Ohiu ani na Floridě. Zvláště poslední dva zmíněné státy přitom patří ke klíčovým pro vítězství v příštích prezidentských volbách v roce 2020. Vyhlídky na úspěch v nich si Donald Trump navzdory početnímu oslabení svých republikánů v letošních midterm elections spíše zlepšil.
Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas.
ROZUMÍM