Sdílejte
Podle argumentů Pirátky Evy Tylové developerská výstavba „znehodnocuje lidem jejich majetek“ a slibuje, že na Praze 12 zarazí developery. Tento boj ale může poškodit samotné občany.
Komentář
17.10.2018
Nyní si rozeberme fakta. V Praze obecně najdeme jen málo případů, kdy by výstavba velkých developerských projektů vedla k poklesu cen okolních bytů. Ve většině případů docházelo k opaku. Například intenzivní výstavba kancelářských komplexů v Karlíně pozvedla celou čtvrť. Z kdysi nevábně čtvrtě se stalo místo, které hipsteři a podnikatelé vyhledávají k životu. A z vývoje také benefitovali původní obyvatelé výrazným růstem cen svých bytů.

Kancelářská budova Main Point Karlín

„Karlín byl před povodněmi vždy cenově níž než zbytek širšího centra vzhledem k průmyslové výstavbě v lokalitě (tovární čtvrť) i sociálně nepřizpůsobivým obyvatelům. Cenově se zdejší byty prodávaly 20-30 procent níž. Po povodních došlo k revitalizaci Karlína a ceny zvedaly rychleji. Důvodem bylo oživění lokality výstavbou nových kancelářských budov i rekonstrukci starých budov na výstavní haly," potvrzuje Tereza Vrzáková ze společnosti G8 Reality. „V současné době ceny bytu v Karlíně srovnatelné s nejlepšími lokalitami širšího centra – Dejvice, Letná, Vinohrady. Cena cihlových bytů je nad 90 tisíc za metr čtverečních, u nových staveb a menších bytů se ceny pohybuje přes 100 tisíc za metr čtvereční," dodává.
Týdeník Ekonom @ekonom_cz
16.10.2018 13:42
Ceny bytů narazily na strop. V řadě regionů zdražování skončilo, čeká se stagnace cen. Podívejte se, jak se vyvíjely ceny bytů v Praze.
➡️ekonom.ihned.cz/c1-66283680
Dalším příkladem můžou být kdysi dělnické Vysočany. Zdejší výstavba Sazka Areny (dnes O2 areny), obchodního centra a kancelářských prostor vytvořila z Vysočan jedno z center hospodářského a společenského života v Praze, což se také projevilo na rostoucích cenách nemovitostí či nájmů v kancelářských prostorách.
Výstavba bytových či komerčních projektů také přiláká mladé lidi v produktivním věku, kteří zde chtějí trávit čas, což podpoří i místní podnikatele. Vzniká synergie, ze které těží všichni.
Přesto k případům, kdy developer svou výstavbou znehodnotí ostatní nemovitosti, skutečně může dojít. Například se developer rozhodne vystavět budovu, která zastíní starým obyvatelům výhled – nemovitosti jsou tak neprodejné za původní ceny.
Měl by takový projekt stavební úřad okamžitě zakázat? Nikoliv. Stačí mít fungující právní a soudní systém. Majitelé by měli mít možnost se spojit a podat na developera hromadnou žalobu. V ní soud přihlédne ke znaleckému posudku, který by majitelé vypracovali. Developer by tak poškozeným obyvatelům musel zaplatit značné kompenzace. Fakticky to ale znamená, že jen samotná hrozba soudu a toho, že by developer musel platit desítky milionů korun na kompenzacích by vedla k tomu, že by developer byl nucen svůj projekt upravit či by ho vůbec nerealizoval. Korupce na stavebních úřadech a podplácení politiků by tak developerovy byla k ničemu. O svém majetku by rozhodovali sami lidé, nikoliv politici, kteří si populisticky chtějí nahnat politické body.
Že cesta právního státu by se nám hodila ukazuje také příklad rozšíření letiště Vodochody. Toto letiště má negativně hlukem zasáhnout okolní obce. Zdejší rodinné domy poblíž letiště tak budou jen obtížně prodejné za původní ceny. O osudu obyvatel ale rozhodují politici a úřady, nikoliv oni sami. Nikdo jim kompenzace za ztrátu hodnoty jejich nemovitostí kvůli hluku nedá.
Nesedejme proto na lep aktivistickým politikům. Jejich výsledky za poslední 4 roky jsou především v Praze otřesné – zastavení rozvoje města a nedostupnost bydlení pro mladou generaci.
Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas.
ROZUMÍM