Sdílejte
Ekonomika země středu nejen prudce zpomaluje, ale celkové zadlužení přestává být udržitelné. Analytici proto varují před krizí gigantických rozměrů.
Zpravodajství
21.11.2018
Jen v letošním roce by měl celkový čínský dluh, který zahrnuje dluhy soukromého a veřejného sektoru, vzrůst podle Citibank na 274,5 procent hrubého domacího produktu (HDP), což je o 12,3procentních bodů více než v minulém roce.

Rostoucí čínské celkové zadlužení. Zdroj: Financial Times

Podle statistik Financial Times je to ale více a dluh se už blíží se k 300 procentům HDP. Ve vyspělých zemích je toto číslo vyšší a dosahuje kolem 350-370 procent HDP, od roku 2010 ale zadlužení vůči hrubému domácímu produktu klesalo, zatímco v Číně se téměř zdvojnásobilo.
Toto procento navíc nezahrnuje takzvaný skrytý dluh – především místních samospráv. Ten podle odhadů může dosahovat 40 bilionů juanů (přibližně 129 bilionů korun) a dosáhnout tak 60 procent HDP. Vyplývá to ze zprávy agentury S&P Global Ratings, která tuto situaci označila jako „dluhový ledovec s obrovskými úvěrovými riziky".
Největším problémem pro čínskou ekonomiku ale může představovat bankovní sektor, který v řadě případů musí plnit politické cíle a podporovat "vyvolené" podniky. Výsledkem je vysoký objem špatných dluhů, který může dosahovat až jedné třetiny a v případě hospodářského zpomalení či krize dále růst.
Dluhy jsou navíc „zabalené" do cenných papírů a prodávány jako výnosná investice. „Situace, která se točí kolem těchto produktů, je podobná problému cenných papírů krytých hypotékami v USA, která nakonec vyvolala kolaps Lehman Brothers a celosvětovou finanční krizi," řekl Takahide Kiuchi, ekonom z Nomury.
Čínská vláda si uvědomuje vážnost situace, je ale v pasti. Snaží se sice vyvíjet na banky tlak, aby se špatných dluhů zbavovaly formou prodeje, to ale může vést k dalším problémům. Například James Feng, zakládají partner v Poseidon Capital Group naznačil, že by zvýšená nabídka těchto dluhů mohla být kontraproduktivní a banky by ho musely prodávat za 40-50 procent hodnoty, zatímco ještě ke konci loňského roku byla jejich hodnota kolem 60-70 procent.

Struktůra čínského dluhu. Zdroj: Bloomberg

Nastartují banky krizi?

Pád bankovního sektoru by mohl vést v Číně ke krizi, která se podle některých ekonomů může rozšířit do celého světa. V zemi, která navenek působí jednotně, ale ve skutečnosti je značně sociálně rozdělená, tak mohou vypuknout nepokoje.
Koneckonců už k tomu jednou došlo. Podle statistik Gapminder.org, který vychází z dat Světové banky, poklesl hrubý domácí produkt na obyvatele v Číně mezi lety 1987 a 1989 o více jak deset procent. V zemi propukla obrovská nespokojenost, kterou navenek vyjádřili především studenti, kteří obsadili slavné Náměstí nebeského klidu. Vláda nejdříve s nimi zahájila dialog, poté ale proti nim poslala armádu. Podobného scénáře se čínská vláda bojí a činí vše proto, aby mu zabránila – například důkladnější evidencí, sledováním a „převýchovou" problémových lidí.

Čínský hospodářský růst byl přitom ve třetím čtvrtletí letošního roku nejpomalejší za posledních devět let a dosáhl 6,5 procent. V roce 2019 by měla čínská ekonomika podle odhadů vlády zpomalit na 6,3 procent. Ekonomové ale varují, že tyto prognózy jsou značně optimistické a obchodní cla, které zavedl Donald Trump, mohou dopadnout na zemi a srazit hospodářský růst ještě níže. V případě pádu bankovního sektoru může dojít k recesi a nespokojenost obyvatelstva by mohla vyplavat na povrch. Zářná budoucnost tak rozhodně Čínu zatím nečeká.

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas.
ROZUMÍM