Sdílejte
Aby byl voják v boji efektivní, musí mít splněny tři základní předpoklady. Musí mít kvalitní výzbroj, výstroj a musí se najíst.
autor Lumír Němec
Komentář
13.11.2018
Tohle pochopili Američané již za druhé světové války a o své vojáky se příkladně starali. Němci poznali, že prohráli válku, když během invaze zabavili americké zásoby potravin, kde byly mimo jiné i čerstvé jablečné koláče, zatímco oni měli k dispozici pouze chleba a špek. Od druhé světové války Američané zásobování svých vojáků stále zlepšovali.
Musím říct, že jsem nikdy nejedl tak kvalitně jako na Amerických základnách a i v Afghánistánu jsme vyhledávali americké BDP (bojové dávky potravin), protože byly nejlepší. Rozdíl ve stravovaní mezi českou a americkou armádou asi nejlépe dokreslují slova jednoho amerického seržanta, který navštívil jídelnu na české základně v Kosovu kde pronesl následující. „Dvě jídla a bez Coca-Coly, to nebylo ani ve Vietnamu".
Během našeho pobytu v Afghánistánu nás zásobovali Britové. Jejich BDP sice nedosahuje kvalitu těch amerických, ale i tak jsme nikdy hlady netrpěli. Všechny jídla měla nejenom vysokou nutriční hodnotu, ale byla i chutná a zabalená tak, že si je voják mohl jednoduše dát do batohu bez obavy, že mu to cestou vyteče.

Vepřový guláš má mít 26% masa, jak udává výrobce.

AČR v tomto ohledu za ostatními armádami NATO silně zaostává. Podle normy STANAG 2937 má bojová dávka potravin zajišťovat kompletní a zdravou stravu pro jednoho vojáka na jeden den, přičemž se neočekává, že by se tato dávka používala více než 30 po sobě následujících dnů. Energetický obsah dávky by měl být minimálně 3200 kcal.
Tuto normu by měla splňovat i česká BDP. Možná splňují papírově, ale fakticky rozhodně ne, protože vojákům nestačí a mají hlad. Problém se naplno projevil při nasazení naší armády v Pobaltí, kde na rozdíl od Afghánistánu nebo Mali je zima a tak výdej energie je mnohem větší. Denní dávka stravy nestačí, vojáci si musí dokupovat vlastní potraviny. Což kromě naštvanosti, že musí suplovat to, o co má zajistit Armáda, způsobuje i další problémy, kam potraviny uložit během nasazení v terénu.

To maso, co jsme vybrali, mělo 45g a podle vojáků jsme ještě měli kliku na šťastný kousek. Běžně se stává, že v porci je jeden nebo dva kousky masa.

Vojenský batoh není nafukovací a přídavný kufr na kolečkách si voják s sebou vzít nemůže. Dalším problémem je způsob balení. Na rozdíl od amerických nebo britských BDP, které jsou baleny v pevných plastových obalech, jsou česká BDP balena v jakýchsi vaničkách. Tyto vaničky jsou nejenom hůře skladovatelné, ale také velmi rády praskají, takže se často stane, že voják má guláš vyteklý mezi náhradním oblečením, což mu jistě na náladě nepřidá. Co se týká kvality potravin, tak to už se absolutně nedá srovnávat. Například vepřové maso s 30% obsahem masa, byste si v obchodě nekoupili, ale voják to dostane.
Je dobře, že se armáda modernizuje. Vylepšuje se výzbroj a výstroj jednotlivce, plánuje se nákup nových BVP a vrtulníků za miliardy. Pokud tuto techniku, ale bude obsluhovat hladový a nas... voják, tak se efektivita tohoto vybavení může značně snížit. V miliardovém rozpočtu Ministerstva obrany, by se jistě našlo pár desítek milionů na zkvalitnění stravy pro vojáky v poli. Je to investice, která se mnohonásobně vrátí.
Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas.
ROZUMÍM