Sdílejte
Bezpečnost patří mezi priority, které musí Praha pro své občany zajistit. Jak by se podle starosty Prahy 3 Alexandera Bellu (ODS) měly řešit nejpalčivější bezpečnostní problémy? A jak by zefektivnil činnost městské policie a zatraktivnil pozici strážníka, kterých má Praha nedostatek? V mnoha případech by stačilo vrátit se k modelům, které již v minulosti fungovaly a osvědčily se a obohatit je o nové možnosti.
autor Jan Palička
Zpravodajství
03.10.2018

Bezpečnost je vedle dopravy a bydlení jedním z největším témat ve všech městech, Prahu nevyjímaje. Co vnímáte jako největší  problém v oblasti bezpečnosti v hlavním městě?

Praha, ať už jsou to městské části nebo hlavní město jako celek, zažívá nárůst počtu bezdomovců v ulicích. Často jsou podnapilí, agresivní nebo pod vlivem drog. Tito lidé z valné většiny nejsou občany té městské části, kde se pohybují, ba dokonce nebývají ani občany Prahy a v mnoha případech ani občany České republiky. Občan – daňový poplatník žijící v nějaké městské části si tam chce užívat veřejného prostranství a má na to pochopitelně právo. Logicky tedy chce, aby tato prostranství jako parky, náměstí, zastávky MHD a jejich okolí a jiné, byla bezpečná a čistá.

Jako starosta Prahy 3 jste se problematikou bezdomovectví jistě zabýval, jaké by podle vás mělo být ideální řešení?

První za kým lidé své požadavky vznášejí jsou starostové a zastupitelé a také městská policie. Dříve existovala možnost, že osoba, která opakovaně páchala přestupky v dané městské části, mohla být z jejího území na konkrétní dobu vyhoštěna. To nyní neexistuje. Proto jsme spolu se starostkou sousední Prahy 2 a poslankyní Janou Černochovou navrhli znovuobnovení této možnosti.

Nepovažujete vykazování osob za příliš drakonické? Přecijen vyhánění bezdomovců nijak neřeší příčinu, jen odsouvá následek mimo dohled.

Ono to není zdaleka jen o vykazování, to je krajní prostředek. Zároveň jsme upozornili, že nechceme jen někoho vytlačovat, ale že hlavní je, aby Praha jako celek a de facto kraj začala řešit problematiku komplexně, bez toho bude vykazování k ničemu.

Co konkrétně toto komplexní celopražské řešení obnáší? Jakým způsobem by bylo nápomocné nejen obyvatelům Prahy, ale i samotným bezdomovcům?

V Praze musí vzniknou takzvané "mokré domy", což je koncept, který na západě dlouhodobě funguje a pomáhá. V ulicích musí působit více terénních pracovníků a organizací typu Naděje nebo Armáda spásy, kteří mají k problémovým osobám nejblíže. Zároveň by měly vzniknout startovací byty, kde prostřednictvím dohledu sociálních pracovníků budeme těm, kteří o to budou mít skutečný zájem, pomáhat v návratu do běžného života. A také nízkoprahové kluby, aby byla možnost kde trávit volný čas a lidé nemuseli být na ulici. Je to jedna věc s druhou, ne jen jedno radikální řešení, všechny články musí kooperovat, aby se situace skutečně vyřešila.

Neobáváte se, že vyhoštěním z jedné městské části se problém jen přenese do jiné případně do jiného města?

Kdyby zákonná změna, kterou s Janou Černochovou navrhujeme prošla, měla by platnost na celém území České republiky, nejen v Praze. Pak by se městské části v jednotlivých městech mohly navzájem vykrývat, a pokud to bude onen recidivista ze Slovenska nebo třeba Ukrajiny, bude vrácen tam, odkud pochází, kde se o něj bude muset postarat jeho systém sociální péče.

Co vás vlastně motivovalo k tomu, že jste spolu s Janou Černochovou svůj návrh předložili? 

Vycházíme jako starostové z toho, že nechceme chodit za občany a muset jim na jejich podněty říkat, že nic nezmůžeme, ať situaci akceptují. To nám dnes ostatně říká i městská policie, že nemohou dělat nic jiného, než dát pokutu, kterou beztak skoro nikdy nikdo nezaplatí a problém pokračuje dál. A hlavně lidé si nadále nemohou užívat bezproblémových veřejných prostranství. U problémových míst chodí i školáci, maminky s kočárky, důchodci. Ti všichni si zaslouží cítit se tam bezpečně.

Není velkou součástí tohoto problému skutečnost, že městská policie se dlouhodobě potýká s nedostatkem strážníků a tak ani mnohé situace objektivně nemá kdo řešit?

Jana Černochová @jana.cernochova
26.09.2018 13:04
Tisková konference se starostou Prahy 3 na téma Bezpečnost v ulicích
Je to tak, v Praze je podstav v řádech desítek strážníků ve všech městských částech, u nás na Praze 3 je to řádově 25 strážníků. Podařilo se nám vyjednat, že první nábor nových strážníků bude směřovat právě k nám.

Povolání městského strážníka není příliš populární a není o něj velký zájem, jak by se toto mohlo zlepšit?

Jednotlivá oddělení by měla být více provázána s městskou částí, kde působí. Jejich ředitelé by pak měli napřímo spolupracovat se starosty. Mým ideálem by bylo obnovit jakéhosi prvorepublikového ducha, kdy strážník zná svůj rajón, zná se s občany a denně se s nimi potkává. Tudíž i ví, jaké problémy v jeho obvodu jsou a ví, jak je řešit. Důležité je, aby uměl s lidmi komunikovat, protože činnost městské komunikace rozhodně není jen o represi, naopak komunikací se mnohdy vyřeší mnohem víc. I občanům to dodá pocit bezpečí. Vědí, kdo je jejich strážník a důvěřují mu. Nyní je městská policie anonymní a mezilidské vztahy v ní chybí. Kdyby se situace změnila, posílilo by to důvěryhodnost strážníků, ale i zatraktivnilo samotnou pracovní pozici. Dnes je bohužel příslušník městské policie považován jen za rozdavače pokut, který když je potřeba, tak tam není, mělo by to být přesně naopak.

I kdyby se počet příslušníků zvýšil, stále by nedokázali být všude, šlo by jejich působení ve veřejném prostoru ještě nějak doplnit?

Parky, stejně jako jiná veřejná prostranství jsou tu hlavně pro lidi. Nikdo se nesmí bát je užívat, ale musí být pro toto užívání jasná pravidla. Žádné neohlášené koncerty a akce načerno, žádné výtržnosti a vandalismus. Šlo by například vytvořit pozici správce parku, ktarý by řešil jeho provoz na denní bázi, park by znal a při řešení problémů by kooperoval jak s městskou policií, tak se starostou a zastupiteli. S bezpečností je spjatá i čistota, lidé se nesmí bát se lehnout si na trávu nebo si udělat piknik s rodinou či přáteli. Mým cílem je touto cestou dostat Prahu 3 mezi top čtvrti k žítí a bydlení.
Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas.
ROZUMÍM