Sdílejte
Už tuto neděli rozhodnou Italové o novém složení obou komor svého parlamentu. Volí se podle nového volebního systému, takže je obtížnější než jindy předpovídat výsledek. Od 16. února navíc platí zákaz zveřejňování průzkumů. Ty poslední nicméně favorizovaly pravostředový blok vedený veteránem italské politiky Silviem Berlusconim.
autor Filip Nachtmann, Matěj Trávníček
03.03.2018
Il Cavaliere, česky rytíř, jak se v Itálii Berlusconimu přezdívá, stál v čele čtyř italských vlád a se svými 9 lety a 54 dny je nejdéle úřadujícím italským premiérem od dob Benita Mussoliniho. Svůj rekord si však po letošních volbách neprodlouží, alespoň ne bezprostředně po nich. Až do roku 2019 má totiž pro daňové podvody soudním rozhodnutím zakázáno vykonávat veřejné funkce.
Berlusconi tak v úterý 27. února potvrdil, že jeho kandidátem na post premiéra bude stávající předseda Evropského parlamentu a Berlusconiho spolustraník z Forza Italia (Vzhůru Itálie) Antonio Tajani, vedle kterého má připravené údajně i další dva kandidáty.
Volba Tajaniho tak je vnímána i prezentována nejen jako vstřícný krok ve vztahu k elitám Evropské unie, se kterými nemá Bersluconi úplně růžové vztahy, protože například o Angele Merkel měl Berlusconi prohlásit, že je „nep*chatelná bečka sádla", ale především k případným koaličním partnerům.
Jaká bude nová vláda? Těžko říct. Italská společnost je totiž rozdělena na tři tábory. Vedle středopravého bloku je to levostředová aliance v čele s Demokratickou stranou, a obtížně zařaditelné Hnutí pěti hvězd, které před necelými devíti lety založil komik Beppe Grillo.

Komikova strana

Enfant terrible italské politiky a stávající europoslanec Grillo je na tom však podobně jako Berlusconi. Premiérem se stát nemůže, protože má na krku zabití dvou svých přátel a jejich devítiletého syna při jím způsobeného autonehodě v roce 1981.
Úspěšný italský komik své hnutí vybudoval, podobně jako v Česku Andrej Babiš, na ostré kritice stávající politiky a k vzestupu mu pomohla finanční krize, která Itálii s jejím veřejným dluhem ve výši 130 % HDP silně zasáhla. A ani téma migrace není této formaci cizí.
Její kandidát na premiéra, teprve jednatřicetiletý Luigi Di Maio, tak například současnou praxi zachraňování ilegálních migrantů nazval taxislužbou k italským břehům. Vedle toho hnutí slibuje zavedení nepodmíněného základního příjmu, zavedení vázaných mandátů nebo zrušení téměř 400 zákonů.

A co levice? Socialismus vpřed!

Premiérem by se znovu rád stal i Matteo Renzi, který do voleb vede koalici sestávající od italských socialistů až po eurofederalistické liberály z hnutí +Europa. Renzi z premiérského křesla odstoupil koncem roku 2016 poté, co neuspěl se svou reformou politického systému země, kterou italští voliči odmítli v referendu.
Nyní se snaží voliče oslovit například návrhem na zavedení minimální mzdy ve výši 10 Euro na hodinu (v přepočtu cca 41 tisíc korun měsíčně), která se podle odhadů má týkat až 15 % zaměstnanců. Z podobného ranku je i návrh na zavedení státního přídavků na každé dítě ve výši 80 Euro (v přepočtu cca 2 000 korun měsíčně).
Ve věci migrace pak Demokratická strana patří k nejhorlivějším zastáncům sankcí proti zemím, které odmítají přijímat imigranty na základě automatického přerozdělovacího mechanismu. Ten je součástí aktuálně vyjednávaných dohod známých jako Dublin IV a vedle často skloňovaného Polska nebo Maďarska by mohl tvrdě dopadnout i na Českou republiku, která by musela za každého odmítnutého imigranta zaplatit až 250 tisíc Euro (v přepočtu cca 6,4 miliónu korun).

Zuby si brousí i Liga

A aby toho nebylo málo, v sídle italských premiérů v římském paláci Chigi by chtěl začít úřadovat i jiný Matteo, europoslanec Salvini. Ten je lídrem Ligy. Do této celostátní formace se totiž pod jeho vedením transformovala někdejší Liga Severu, která si k tradiční kritice zkorumpovaného jihu, kterému bohatý sever Itálie snáší zlatá vejce, přibrala post-fašistickou agendu a výrazně se profiluje na tématu migrace.
A není se, co divit. Na italské břehy doputovalo v posledních čtyřech letech na 600 tisíc imigrantů. A právě migrace hýbe italskými volbami. 30. ledna byla nigerijskými drogovými dealery zavražděna osmnáctiletá Pamela Mastropietro. Před smrtí byla částečně stažena z kůže a části jejího těla se nenašly, což zavdalo spekulacím z kanibalismu. V reakci na to 3. února ve středoitalské Maceratě zaútočil Luca Traini na skupinu černochů a na místní sídlo Demokratické strany. Při zatčení gestikuloval fašistickým pozdravem a později bylo zjištěno, že v minulosti kandidoval za Ligu (tehdy ještě pod názvem Liga severu) a že má vazby na italské neonacistické skupiny.
V případě, že by Liga získala více hlasů než Forza Italia, měl by se právě Salvini stát kandidátem pravostředového bloku na italského premiéra.

Jak to dopadne?

Italská politika je již tradičně zamotaná. Volby patrně nepřinesou okamžité rozuzlení, ale silně napoví, jakým směrem se bude situace ubírat.
Nejblíže k vládnutí má pravostředový blok. Silvio Berlusconi se tak pravděpodobně stane kingmakerem italské politiky, protože to bude patrně právě on, kdo bude mít největší slovo v debatách o osobě příštího italského premiéra.
Výsledky přitom můžou být různé. Od jednobarevné pravostředové vlády, přes velkou koalici pravého středu se středem levým až po vznik úřednického kabinetu. Vyloučit nelze ani, že vládu nakonec sestaví Hnutí pěti hvězd.
Text je redakčně krácen.
„Například o Angele Merkel měl Berlusconi prohlásit, že je „nep*chatelná bečka sádla".“

„A právě migrace hýbe italskými volbami. 30. ledna byla nigerijskými drogovými dealery zavražděna osmnáctiletá Pamela Mastropietro. Před smrtí byla částečně stažena z kůže a části jejího těla se nenašly, což zavdalo spekulacím z kanibalismu.“

„Silvio Berlusconi se pravděpodobně stane kingmakerem italské politiky, protože to bude patrně právě on, kdo bude mít největší slovo v debatách o osobě příštího italského premiéra.“

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas.
ROZUMÍM