Sdílejte
Postup některých neúspěšných kandidátů před druhým kolem prezidentské volby ukazuje na to, jak absurdně jsou nastavena pravidla pro financování kampaní jednotlivých uchazečů o Hrad. Největší podivnosti zákona pro Zdroj.cz rozebral politolog Matěj Trávníček.
autor Jan Palička, Matěj Trávníček
25.01.2018
Představte si, že chcete v prezidentské volbě podpořit jednoho z kandidátů, abychom nebyli konkrétní, řekněme, že chcete podpořit inženýra Mlhoše. Vyrobíte si proto vlastní letáky a roznesete je sousedům do schránek. To je přece vcelku normální.
A teď si představte, že jste spolek. Abychom opět nebyli konkrétní, třeba jako Klub přátel kaváren se rozhodne podpořit kandidaturu profesora Želoše. Vyrobíte si hezkou grafiku na Facebook a zaplatíte si na ni nějakou inzerci, třeba v řádech sto korun. To je taky přece normální.
Normální to sice být může, ale pokud byste chtěli postupovat přesně podle zákona o volbě prezidenta republiky, budete muset projít administrativním peklem. Měli byste totiž:
1. zaregistrovat se jako „registrovaná třetí osoba"
2. zřídit si transparentní volební účet
3. vést evidenci o použití prostředků na volební kampaň
4. uchovat si výpisy ze svého volebního účtu a evidenci (viz bod 3) a předložit tyto výpisy a evidenci na požádání Úřadu pro dohled nad financování politických stran a hnutí
5. do 10 dnů po skončení volební kampaně zveřejnit po dobu tří měsíců přehled výdajů volební kampaně na svých internetových stránkách. A pokud web nemáte, tak si ho zřídit
To vše za splnění podmínky, že kampaň povedete „bez vědomí" kandidáta. Co přesně to znamená, ale zákon nespecifikuje.
Co však zákon specifikuje, jsou sankce za nedodržení čehokoli z výše uvedeného. Jako fyzická osoba se dopustíte přestupu, coby právnická osoba pak správního deliktu. Obojí s výší pokuty deset až sto tisíc korun.

Kocourkov? To ještě není všechno

Zákon tedy pamatuje na řadu věcí. Umožňuje třeba státu šikanovat občany, které udá jejich soused, s nímž nemají zrovna nejlepší vztahy. Na druhou stranu legislativa vůbec neřeší třeba financování kampaní ze zahraničí. Ze zahraniční adresy tedy můžete kampaňovat ostošest mimo rámec regulace volebních kampaní.
Stejně tak se mnozí divili, když zjistili, že vyřazení kandidáti mohou vést kampaň i po prvním kole ve prospěch kandidáta, kterého podpořili ve druhém kole.

„Všichni kandidáti jsou kandidáty až do skončení voleb jako celku. A mají nějaký limit, zákon jim neříká, v jakém časovém horizontu ho musí vyčerpat, respektive říká, že je to 90 dnů po volbách. Těžko jim lze zakázat, aby teď čerpali, pokud v limitu mají prostor.“
Jan Outlý, Úřad pro dohled nad financování politických stran a hnutí

Dotaženo ad absurdum, pokud chcete obejít limity, stačí do prezidentské volby nasadit loutkové kandidáty, obdobně do sněmovních voleb loutkové strany, kteří povedou kampaň ve váš prospěch (a pak třeba z voleb odstoupí) a můžete vesele čerpat násobky původních limitů. Úřad má naštěstí velmi omezené množství zaměstnanců i možnosti kontroly. A hlavně se zatím zdá, že v jeho čele stojí rozumní lidé, kteří nechtějí šikanovat za maličkosti. To je však stav, který nemusí trvat věčně. Na závěr dodejme, že jsme zde nezmínili všechny problémy a nejasnosti, které zákon přináší. I proto by bylo na místě otevřít debatu o jeho změně a úpravy co nejdříve prosadit.

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas.
ROZUMÍM