Sdílejte
Celý svět obletěly obrázky tancující premiérky Theresy Mayové z její africké tour. Podivné a nedůstojné tanečky trochu zakryly Mayové prohlášení, ve kterém podpořila tzv. „pozemkovou reformu“ jihoafrické vlády. Ta ve stručnosti není ničím jiným než zabíráním půdy bílým farmářům a před nedávnem ji jako jeden z mála světových státníků kritizoval prezident Trump. Proč to Mayová dělá?
autor Matěj Trávníček
Komentář
06.09.2018
Donald J. Trump @realDonaldTrump
23.08.2018 04:28
I have asked Secretary of State @SecPompeo to closely study the South Africa land and farm seizures and expropriations and the large scale killing of farmers. “South African Government is now seizing land from white farmers.” @TuckerCarlson @FoxNews
Jednoslovná odpověď by mohla znít: Brexit. Ostrovní království se snaží dosáhnout dohody o novém uspořádání vztahů s Evropskou unií. Sami vládnoucí toryové však nemají jasno, jak se k Brexitu postavit.

Opozice vevnitř

Kabinet Mayové pro nesouhlas s premiérčinou příliš měkkou politikou tak na počátku července opustili prominentní brexitáři – ministr zahraničí Boris Johnson a ministr pro Brexit David Davis. Johnsonovo jméno se přitom pravidelně skloňuje v úvahách o možném nástupci Mayové v čele strany i vlády.

Stejně tak je potenciálním vyzyvatelem Mayové bývalý ministr Davis a, aby byl náš výčet kompletní, nesmíme zapomenout ani na Jacob Rees-Mogga, který reprezentuje zájmy zejména skalně konzervativních stranických aktivistů.

Na podrobná čísla z července o výši podpory jednotlivých možných uchazečů se můžete podívat tady – u veřejnosti a u členů strany.

Opozice veřejnosti

Aby toho nebylo málo, musí se Mayová vypořádávat s rostoucím tlakem veřejnosti na vypsání nového referenda o vystoupení z EU. Jeho obsahem by mělo být schválení (nebo zamítnutí) závěrečné dohody mezi Británií a EU britskými voliči.

Počet příznivců nového referenda přitom v červenci převýšil počet jeho odpůrců. Poměr 42 ku 40 (zbylých 18 % respondentů uvedlo, že neví) není nikterak závratným vítězstvím brexitových revizionistů, ale odpůrcům odhodu z Unie vlívá novou energii do žil.

Zároveň oslabuje pozici britské vlády v jednáních s EU, protože mezi evropskými špičkami posiluje naději, že celý Brexit bude nakonec jen zlým snem, ze kterého se půjde probudit změnou britského postoje podobně, jako se to stalo například v roce 2009 v případě druhého irského referenda o Lisabonské smlouvě.

Opozice v parlamentu

A konečně třetí ranou egyptskou je pro Mayovou vratká pozice jejího kabinetu v Dolní sněmovně. Po volbách z loňského června totiž stojí v čele menšinové vlády. (Což se naposledy stalo v roce 1996 Johnu Majorovi.) V parlamentu se tak premiérka opírá o hlasy pravicové a silně euroskeptické Demokratické unionistické strany (DUP), která v referendu o Brexitu doporučovala svým příznivcům jako jediná z relevantních severoirských stran hlasovat pro odchod země z EU.
K tomu si na klíče od čísla 10 na Downing Street myslí Jeremy Corbyn. Ten se z vysmívaného enfant terrible labouristů dokázal stát poměrně respektovaným leadrem. Labouristy tak loni dotáhl ke 40 % v parlamentních volbách, čímž za vítěznými konzervativci v podílu hlasů zaostal jen o pouhá 2,4 % a v aktuálních průzkumech drží s konzervativci rovinu nebo jen drobně ztrácí, přičemž obě strany se pohybují okolo 40% hladiny podpory ve volebních modelech. Poslední průzkum agentury Survation, pak Corbynovi a jeho labouristům přisuzuje vedení poměrem 41 : 37.

O co se tedy Mayová snaží?

Strategie vlády zůstává stejná prakticky od jejího jmenování – dohodnout maximum obchodních smluv se zeměmi po celém světě. To má zajistit klidné přistání země do post-brexitových vod a zároveň posílit britskou pozici v jednáních s EU. Každá další uzavřená smlouva totiž činí Spojené království na Unii méně závislým.

Právě v Jižní Africe tak Mayová dojednala partnerství s Jihoafrickou celní unií (jejími členy je Jihoafrická republika, Lesotho, Svazijsko, Namibie a Botswana) prakticky obdobné tomu, které s ní má EU. Zadarmo to ale nebylo. Britové se totiž zavázali navýšit svůj program investic do ekonomik těchto zemí o 4 miliardy liber šterlinků, k čemuž premiérka oznámila, že předpokládá investice britského soukromého sektoru v alespoň stejné výši.

Sečteno a podtrženo. Mayová hraje o budoucnost své země i o svou vlastní. A hraje s tradičním britským zahraničně-politickým pragmatismem. Přirozenou cenou za tento pragmatismus pak je, že jihoafričtí bílí farmáři musí jít stranou. Nebo že musí premiérka strpět, když si keňský prezident Keynatta rýpne, že posledním britským premiérem, který navštívil jeho zemi byla v roce 1988 Margaret Thatcherová. A ve snaze zalíbit se místním premiérka neváhá ani zatancovat, za což pak sklízí posměšky internetu.
The Independent @Independent
30.08.2018 22:54
Theresa May filmed dancing again on her African trip
Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas.
ROZUMÍM