Sdílejte
Zástupce minoritních akcionářů ČEZu Michal Šnobr svolal mimořádnou valnou hromadu společnosti. Poprvé v historii tak svolal valnou hromadu jiný akcionář, než stát. Chce na ní zrušit opční program, díky kterému si vysocí manažeři letos vylepšili platy o více než třicet milionů korun. Vedení ČEZu má na svolání 50 dnů.
Zpravodajství
12.10.2018
"Kvalifikovaný akcionář Vás tímto žádá ve smyslu § 366 ZOK o svolání valné hromady společnosti ČEZ. Tuto žádost je Kvalifikovaný akcionář nucen podat, neboť představenstvo společnosti ČEZ nezákonně odmítlo zařadit níže uvedené záležitosti na pořad valné hromady společnosti ČEZ konané dne 22. 6. 2016," stojí v žádosti o svolání valné hromady, kterou má redakce serveru ZDROJ k dispozici. Vedení společnosti má nyní na svolání 50 dnů. Doručení podání potvrdil serveru ZDROJ i tiskový mluvčí ČEZu Ladislav Kříž. "Můžeme potvrdit, ze nám bylo doručeno podání akcionáře, které nyní prochází právním posouzením," uvedl.  

V historii společnosti se stane poprvé, že bude valná hromada svolaná na popud minoritního akcionáře, kterým by nebyl stát. V minulosti několikrát svolalo mimořádnou hromadu ministerstvo financí nebo Fond národního majetku, nikdy to ale neučinila soukromá fyzická osoba nebo právnická osoba. Šnobrovi se ale podařilo sdružit několik minoritních akcionářů především z finanční skupiny J&T do pozice tzv. kvalifikovaného akcionáře, který drží 1 procento akcií společnosti.
Na valné hromadě by tato skupina chtěla prosadit zrušení opčního programu, díky kterému si management firmy letos přišel na více než třicet milionů korun. Opční program, který umožňuje zaměstnancům nakoupit určitý příděl akcií své společnosti za výhodnější ceny, je vcelku běžným způsobem jak motivovat nejvyšší management firmy. Předpokladem je, že ve chvíli, kdy bude zaměstnanec zároveň akcionářem, bude mít osobní zájem na tom, aby společnost prosperovala.

V praxi se ale děje to, že manažeři českého energetického giganta akcie za zvýhodněnou cenu nakoupí a obratem je prodají za ceny vyšší. Právě to uvádí kvalifikovaný akcionář jako jeden z mnoha důvodů, proč by měl být opční program zrušen. "Stávající opční program mimo jiné není motivační i proto, že nabyvatel akcií může tyto bez omezení následně zcizit, čímž se narušuje funkce opčních plánu, která spojuje zájem takto odměňovaných osob s dlouhodobým zájmem společnosti," stojí v žádosti. 

Například místopředseda představenstva Martin Novák si takto letos vydělal více než 9,5 milionu korun, druhý místopředseda Tomáš Pleskač více než 5 milionů korun. Celkově si manažeři tímto způsobem letos přišli na 30,7 milionu korun.
Šnobr jakožto zástupce těchto akcionářů chtěl zařadit zrušení opčního programu už na program řádné valné hromady na konci června. Bod se jim ale nepodařilo vůbec prosadit do programu. Podle ČEZu byly žádosti o zařazení bodů na valnou hromadu podány opožděně, podle investoru z J&T bylo vše v pořádku. Už na řádné valné hromadě na konci června bylo jasné, že se schyluje k jejímu brzkému mimořádnému svolání.

Minoritní akcionáři v čele se Šnobrem ale nechtějí zrušit opční program úplně. Rádi by jej po zrušení zavedli znovu, ale s jistými omezujícími pravidly. Variantou by například bylo, že by management musel akcie nabyté v rámci opčního programu několik let držet.

Například v německém RWE musí management držet akcie čtyři roky a i po jejich prodeji musí do akcií čtvrtinu prodejní ceny opět investovat.
Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas.
ROZUMÍM