Sdílejte
Michal Šnobr patří mezi největší odborníky na českou energetiku z pohledu byznysu a investičních příležitostí. Je dlouhodobým investorem ve společnosti ČEZ. Silně kritizuje plány energetického molocha na dostavbu jaderné elektrárny Temelín. Podařilo se mu proto sdružit investory do pozice kvalifikovaného investora. “Chceme ochránit své investice. Výstavba jaderné elektrárny je nerentabilní a plánuje se za zavřenými dveřmi,” říká v rozhovoru pro ZDROJ.CZ.
Zpravodajství
18.06.2018
V současné době se uvažuje nad několika scénáři ohledně dostavby jaderné elektrárny Temelín a Dukovany. Veřejnost se v tom pomalu začíná ztrácet. Můžete krátce vysvětlit, jaké varianty jsou na stole?

Na stole jsou tři varianty řešení. První varianta je fakticky, že jadernou elektrárnu Dukovany bude dostavovat ČEZ, nicméně za podpory tzv. contract for difference - tedy s garantovou cenou elektřiny. Jedná se víceméně o britský model Hinkley Point. Druhou variantou bylo to, že projekt ve fázi přípravy, až do fáze stavebního povolení, bude řešit sám ČEZ v rámci stoprocentní dceřiné společnosti. V okamžiku, kdy získá stavební povolení, tuto stoprocentní dceřinou společnost by si odkoupil stát. A třetí variantou je rozdělení ČEZu na dvě firmy s tím, že v jedné části zůstane klasická výroba dnešního ČEZu a stát by v ní následně získal stoprocentní vlastnictví. V rámci této společnosti by následně začal stavět také jadernou elektrárnu. Aby na to získal finanční prostředky (vykoupení minorit) musel by pravděpodobně prodat část podílu v druhé části, kam by byly převedeny obnovitelné zdroje energie a další aktivity, distribuce a zřejmě i obchod.
Nehrozí, že by ČEZ nakonec stavěl jadernou elektrárnu svépomocí a bez jakýchkoliv garancí ze strany státu a akcionáři prodělali kalhoty?

Žádná z variant nepočítala s tím, že by jadernou elektrárnu stavěl ČEZ bez jakékoliv garance nebo jakýchkoliv zajištění vůči rizikům do budoucna. Dokonce i ministerstvo průmyslu a obchodu si v loňském roce nechalo vypracovat právní analýzu od renomované právní kanceláře, která tyto závěry potvrdila a zároveň naprosto vyloučila, aby ČEZ, tak jak dnes stojí, běží a leží, se pustil bez jakýchkoliv garancí do projektu výstavby jaderné elektrárny. 
Miroslav Frayer @MiroslavFrayer
11.06.2018 18:31
Tak jsem si v poslední době hrál s modelem na #ČEZ. A vyšla mi cílovka 620 CZK za akcii. Ceny elektřiny a vyšší využití jaderek udělalo své. Divi bude ale v budoucnu nižší, čekám ji pod 30 CZK. Tady je analýza: bit.ly/CEZ_upd1806
Z jakého důvodu jste sdružil drobné akcionáře do pozice "kvalifikovaného investora"?

Kvalifikovaný investor, který sdružuje akcionáře alespoň s jedním procentem akcií, má mnohem více pravomocí než běžný akcionář - může svolávat valné hromady, může úkolovat dozorčí radu, může doplňovat program valné hromady a mnoho dalších věcí. Je v pozici, že se opravdu efektivně může domáhat svých práv, rovného přístupu ke všem akcionářům apod. Hlavně může podstatně více vtáhnout do děje politické trafikanty v dozorčí radě a vést je k plné odpovědnosti, což majoritní akcionář zcela zanedbává a zřejmě díky skrytým synergiím mezi ČEZ a politikou o to ani nemá zájem.

Čeho chcete jako kvalifikovaný investor dosáhnout?

Jeden z klíčových aspektů byla především ochrana akcionářů z pohledu dostavby jaderné elektrárny tj. zcela nerentabilní investice. V současnosti pozorně sledujeme, kam vývoj směřuje. Nyní nás zajímá především model rozdělení ČEZu, který se plánuje za zavřenými dveřmi. A naprosto zřetelně dochází k tomu, že jednomu z akcionářů ČEZu, tomu majoritnímu, je dáváno mnohem více informací, než dalším akcionářům, což zákon o obchodních korporacích vylučuje. Proto trváme na tom, že pokud má k něčemu takovému dojít, má to být řešeno a má se to projednávat, tak jedinou zákonnou platformou pro jednání je valná hromada. Proto jsme také zaúkolovali i dozorčí radu, aby v tomto smyslu prověřila činnost představenstva. Dodnes ale nemáme žádné relevantní odpovědi. Jen jsme zaregistrovali, že představenstvo dobrovolně zařadilo tento informativní bod na letošní řádnou valnou hromadu. Nám například vadí, že poslanci hospodářského výboru a vládní politici byli prokazatelně informováni o záměrech rozdělení ČEZ mnohem dříve než akcionáři.
Mohou být tyto informace, které získali poslanci, využity při obchodování? Může se také jednat o insider trading, který je zakázán a tvrdě postihován?

Nepochybně je to velmi citlivá věc. Nechci používat výraz insider trading, ale je každopádně zřejmé, že některé informace mají k dispozici širší skupiny lidí. Zdali došlo k nějakému porušení pravidel či nikoliv, tak na to nám předpokládám odpoví nějaké závěry dozorčí rady. Záležitost se také týká i České národní banky, která by se měla zabývat únikem informací.

V případě, že by se zvolila první varianta a bloky jaderné elektrárny by stavěl ČEZ a stát by mu garantoval výkupní ceny, jak vysoké by musely být? Daniel Beneš ještě v roce 2012 mluvil o výkupních cenách ve výši 80 eur za megawatthodinu.

Tam je potřeba podotknout, že já nevím z čeho je určena cena 80 euro na megawatthodinu. Pokud budu vycházet z materiálů, které byly vytvořeny státním výborem pro jaderné zdroje, tak chyba bude především v tom, že stát a politici či ČEZ podceňují výši investičních nákladů do nové jaderné elektrárny. Pokud si dobře pamatuji, tak právě státní materiály pracují s číslem 4 až 4,5 tisíce euro na kilowatt instalovaného výkonu energie. Na druhou stranu už máme v Evropě vytvořen benchmark, který tyto čísla zásadně zpochybňuje. Realita dostavovaných jaderných elektráren se pohybuje až u 9 tisíc eur za kilowatt a to už je násobek českých předpokladů.
Michal Šnobr @michalsnobr
18.06.2018 09:48
9:23 Skupina akcionářů ČEZ včetně Michala Šnobra a společnosti J&T SECURITIES navrhuje vyplatit dividendu 35 Kč na akcii ze zisku za rok 2017 a části nerozděleného zisku z minulých let (ČEZ)
Není to ve skutečnosti ještě více?

Ano, rozpočet jaderných projektů už byl v mnoha případech překročen trojnásobně či čtyřnásobně. Podceňování této reality ze strany českých politiků ale také některých projaderných odborníků spočívá především v tom, že se tady žije z obrovského úspěchu při dostavbě jaderné elektrárny Temelín, která byla postavena na přelomu století za cenu 2 tisíce euro za kilowatt instalovaného výkonu. K tomu však došlo před vstupem Česka do EU a předtím, než se Německo rozhodlo opustit jadernou energetiku a předtím, než se výrazně zpřísňovala pravidla bezpečnosti. A stalo se to předtím, než došlo k havarii ve Fukušimě, což dále přispělo k vyšším nákladům na bezpečnost. Znamená to, že náklady na výstavbu narostly na čtyř až pětinásobek, což si politici nejsou v Česku schopni připustit.
Je si toho vědomá také politická reprezentace?

Když jsem mluvil s politiky a lidmi s ČEZ v době, kdy se ukončil tendr na Temelín, tak mi tvrdili, že jakmile bude něco takového schváleno ve Velké Británii v takové podobě jak to nakonec dopadlo, tak to znamená konec dostavby jaderek v Česku. Garance jsou kosmické a český spotřebitel je není schopen unést. A vida, pár let poté jedeme dál a nic se nezměnilo.

Jaký je Daniel Beneš manažer? Měl by setrvat ve své funkci? Již brzy přineseme druhou část rozhovoru s Michalem Šnobrem. 
Daniel Beneš @daniel_benes
14.06.2018 11:45
Trialog EU institucí k energetickým úsporám vrcholí. Do konce června bude hotovo na úrovni 32% (možná 33%). Dopad na české hospodářství cca 1000 mld. Kč do 2030 tedy cca 1,5 % HDP ročně. Dva roky na to upozorňuji.
Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas.
ROZUMÍM