Sdílejte
Většina komentátorů a novinářů by ve svém šablonovitém uvažování světa stále ráda viděla Rusko jako hlavního soupeře Spojených států amerických. Ke vzkříšení animozity z dob studené války neváhají využít každé příležitosti k oživení starého bipolárního rozložení světa. Více než patrné to bylo z reakcí na poslední summit prezidentů Trumpa a Putina v Helsinkách. Doba je ale jinde.
autor Martin Slaný
Komentář
23.07.2018

Rusko jako největší ekonomický konkurent USA? Už dávno ne...

Navzdory tužbám těchto intelektuálů se svět za posledních téměř 30 let politicky výrazně proměnil a neméně významně se změnil i ekonomicky. Změnilo se i postavení, síla a zájmy jednotlivých velmocí. Trefně to vystihl v nedávném komentáři dr. Weigl:
„Rusko dávno není pro USA globálním soupeřem a vyzyvatelem, byť se tak někdy samo halasně tváří. Dnešní antagonismy jsou jinde. Evropa a Čína jsou z hlediska amerických zájmů daleko problematičtější.“
Jiří Weigl

Spojené státy ve své politice vždy významně sledovaly ekonomické zájmy a s rozpadem bipolárního světa váha ekonomické roviny diplomacie ještě posílila. Zajímavý a nekompromisní pohled v této souvislosti podávají data o ekonomické síle (tj. celkové velikosti HDP, nikoli ekonomické vyspělosti) jednotlivých zemí. Spojené státy si historicky drží z minulého století prvenství největší světové ekonomiky. Postavení a váha jejich soupeřů a tím i relativní váha Spojených států samotných se ale rychle proměňuje.
Ještě v polovině 80. let byl co do velikosti hrubého domácího produktu po Spojených státech (velikosti tehdejšího HDP byla 4,3 bilionu amerických dolarů) na druhém místě Sovětský svaz s přibližně poloviční velikostí HDP oproti USA (2,2 bil.). Třetí byla v roce 1985 japonská ekonomika (1,4 bil.), s přibližně třikrát menší ekonomickou silou, navíc Japonsko od druhé světové války nebylo žádným mocenským soupeřem USA. Následovalo Německo (0,7 bil.) a Francie (0,6 bil.). Čínská ekonomika byla s tehdejšími 0,3 biliony dolarů, tedy jen asi 7 procenty amerického HDP, v celosvětovém žebříčku až na devátém místě.
Dnes je pořadí i váha jednotlivých zemí zcela jiná. Jednak pomalu klesá relativní váha USA ve světové ekonomice – v roce 1985 to bylo 26 procent, dnes 23 a předpovědi na rok 2023 počítají s 21 procenty, ale změnil se i hlavní soupeř, který dál významně sílí.
Rusko sice zůstalo vojenskou velmocí (a tím pádem zůstává i ve hře na poli zahraniční politiky) a svou rozlohou je i nadále největší zemí světa zasahující do řady citlivých regionů, ale z ekonomického hlediska není již pro Spojené státy žádným soupeřem. Rusko je se svým HDP o velikosti 1,7 bil. dolarů až jedenácté, těsně před Jižní Koreou a Španělskem. Naopak čínská ekonomika razantně posílila (viz graf 1) a dnešní HDP Číny dosahuje 14 bilionů dolarů, tedy zhruba 70 procent velikosti amerického HDP. Třetí zůstává Japonsko s 5,2 biliony (25 procent amerického HDP), následuje Německo s 4,2 biliony a Británie s 2,9 biliony dolarů (viz tabulka 1). V první desítce žebříčku ekonomických velmocí jsou čtyři evropské země (Německo, Británie, Francie a Itálie). Současná EU-28 představuje HDP o velikosti 19,7 bilionů dolarů, tedy téměř velikost americké ekonomiky (96 procent).
Prognózy potvrzují trend posledních desetiletí, kdy čínská ekonomika razantně posiluje. Ještě v roce 1990 bylo čínské HDP ani ne na 7 procentech amerického, na začátku milénia to bylo skoro 12 a nyní už téměř 70 procent. Predikce Mezinárodního měnového fondu počítají, že čínská ekonomika dosáhne v roce 2023 88 procent velikosti americké ekonomiky. Síla a proměna ekonomických center světa možná lépe objasňuje, proč Trump (možná kontroverzně, ale rozhodně nekompromisně) v duchu americké tradice hájí ekonomické zájmy své země a nevěnuje tolik pozornosti Rusku, které pro něj nepřestavuje žádné ekonomické nebezpečí, a proč naopak tolik pozornosti věnuje, zejména v ekonomických věcech, Evropě a Číně.
Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas.
ROZUMÍM