Sdílejte
Popsat trh práce, natož celou ekonomiku, jedním číslem je extrémně zjednodušené. Nicméně někdy i dílčí ukazatel upozorní na obecný a hlubší fenomén – jako třeba míra zaměstnanosti v hlavních unijních zemích, ve Francii a v Německu.
autor Martin Slaný
Komentář
12.09.2018
Míra zaměstnanosti byla v roce 2005 podobná (v Německu 65,5 a ve Francii 63,8 procent). Německo však těsně před tím aplikovalo nemalé liberální reformy trhu práce, známe jako Hartzovy reformy. Německá, toho času levicová (!) vláda je v letech 2003-2005 uskutečnila ve čtyřech krocích (tzv. Hartz I. až IV).
Není to zajisté jediná příčina, nicméně od té doby zaměstnanost v Německu kontinuálně roste a loni dosáhla vysokých 75,3 procent (u nás neméně vysokých 73,6 procent). Naopak Francie dále utužovala regulaci na trhu práce a míra zaměstnanosti stagnovala, i v době oživení světové a francouzské ekonomiky. Nyní má hodnotu jen necelých 65 procent. Podobně velký rozdíl je i u mladých osob – 72 vs. 62 procent v německý prospěch (v ČR 65,7 procent), a podstatně větší rozdíl najdeme u osob v předdůchodovém věku (55-64 let), kde v Německu dosahuje míra zaměstnanosti této věkové skupiny 70,1 procent, naopak ve Francii téměř o dvacet procentních bodů méně, jen 51,3 procent (v ČR 62,1 procent)! Z mnoha protestů poslední doby je patrné, že snaha prezidenta Macrona prosadit některé změny, byť ani částečně nedosahující hloubky Hartzovy reformy, bude extrémně obtížné. Tato situace je ale dlouhodobě neudržitelná – pro trh práce, celou ekonomiku i státní finance.
Vysoká zaměstnanost je jedním z podstatných faktorů, které naplňují státní pokladnu – vysoká zaměstnanost tlačí na růst mezd, protože pokud si firmy chtějí udržet pracovníky, musí jim přidat, a to dohromady znamená větší objem mezd a z nich větší výběr daní a odvodů. Vyšší objem mezd také zvyšuje spotřebu a z ní jsou vyšší daně ze spotřeby. Naopak na výdajové straně jsou třeba nižší podpory v nezaměstnanosti apod. Německé státní finance při rekordní zaměstnanosti dosahují poslední roky přebytku. Například za prvních šest měsíců tohoto roku přebytku 48 miliard euro, neboli vysokých 2,9 procent HDP. Zejména rostly příjmové a majetkové daně, jakož i sociální odvody. Ostatně i české státní finance žijí z vysoké zaměstnanosti. Dle dat za leden až srpen letošního roku příjmy z pojistného na sociální zabezpečení, meziročně narostly o 32,3 miliard korun (o 10,6 procent), což evidentně táhne dynamika objemu mezd, která je dána růstem zaměstnanosti i mezd samotných.
Francouzské a německé příklady jsou varovné a poučné i pro nás. Zejména české odbory by si měly být těchto příkladů vědomy. Aktuální konjuktura je ideální doba pro to, aby se trh práce výrazně zpružnil a stal více flexibilní. Příklad Německa a vývoje zaměstnanosti v krizových letech ukazuje, že je to léčba, která se při ekonomickém zpomalení více než vyplácí. Na rozdíl od Francie, ale i české ekonomiky, došlo v krizi a letech následujících jen k chvilkovému zpomalení růstu zaměstnanosti, tj. nikoli poklesu (je zřejmé, že zaměstnanost má samozřejmě nějaké své přirozené omezení). Tak jako všechny reformy, zejména ty na trhu práce, se svými pozitivními důsledky projeví zejména, až když přijde špatné ekonomické počasí.
Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas.
ROZUMÍM