Sdílejte
Na Twitteru se má reagovat twitterově, tj. ve zkratce, občas se ale najde takový tweet, které vyžadují delší reakci. Jeden takový si v článku dovolím rozebrat.
Komentář
07.03.2018
Tweet redaktora Hospodářských novin Martina Bibena ze 4. března je přesně tím příspěvkem, kde reakce na něj vyžaduje více znaků než Twitterem povolených 280. Bohužel, ztělesňuje tragédii naší ekonomické žurnalistiky (čest výjimkám), aneb co výrok v něm obsažený, to ekonomický nesmysl (chcete-li moderně hoax či desinformace). M. Biben napsal následující:
Martin Biben @MartinBiben
04.03.2018 23:42
Podle minimální mzdy patříme mezi nejchudší státy i v rámci východní Evropy. Výrazněji šetří na nejhůře placených zaměstnancích jen Bulharsko. I tady bude jedna z příčin frustrace a současných volebních preferencí. zpravy.aktualne.cz/ekonomika/nove… prostřednictvím uživatele @Aktualnecz
Nové porovnání minimální mzdy v EU: Česko zůstává na konci žebříčku i po rekordním růstuzpravy.aktualne.cz
Dovolím si tedy několik mých poznámek.  Zaprvé, k měření ekonomické vyspělosti země se využívá řada ukazatelů, rozhodně ne minimální mzda. To je zcela zcestné. Minimální mzda totiž není ekonomická veličina sama o sobě. ČR je při srovnání ukazatelů vyspělosti, jako je HDP na obyvatele, parita kupní síly, či individuální spotřeby (dle parity kupní síly) nejvyspělejší či v některých ukazatelích druhou nejvyspělejší zemí střední a východní Evropy (v mnoha ukazatelích před zeměmi jako je Řecko nebo Portugalsko). ČR je rovněž dlouhodobě zemí s nejnižší mírou ohrožení chudobou.
Zadruhé, porovnávat minimální mzdu mezi zeměmi jen přepočtenou na eura (či jinou měnu) nevypovídá nic a dokonce ani srovnání v paritě kupní síly nestačí. Její porovnávání mezi zeměmi je irelevantní bez vztažení k ekonomické vyspělosti a produktivitě (to ostatně platí při debatě o „nízkých" mzdách obecně). Ne ve všech zemích (nejen) EU zákonem stanovená minimální mzda existuje – například neexistuje v severských zemích či Rakousku. Pro doplnění ekonomických reálií stojí za to rovněž poznamenat, že evropské země, které zavedly zákonem stanovenou minimální mzdu, mají dlouhodobě vyšší jak celkovou míru nezaměstnanosti, tak zejména míru nezaměstnanosti mladých a vyšší podíl dlouhodobě nezaměstnaných než země, které minimální mzdu nemají.
Používat výrazy, že „výrazněji šetří na nejhůře placených zaměstnáních jen Bulharsko" je výrok z doby centrálně plánované ekonomiky. To, co určuje dlouhodobě úroveň mezd a tím i kupní sílu obyvatel, je produktivita práce. Ekonomická teorie opakovaně prokázala, že minimální mzda škodí zejména nejméně příjmovým zaměstnancům, pokřivuje trh, omezuje zaměstnanost mladých a nekvalifikovaných a zvyšuje rozsah ekonomické aktivity v šedé (nelegální) zóně.
Zatřetí: Vyvozovat z výše (podle autora její nízké úrovně) kvazi sociologické či politologické závěry o „frustraci" či dokonce o vývoji aktuálních volebních preferencí, ukazuje spíše na frustraci autora samotného. Mimochodem, jelikož ke zvyšování minimální mzdy, které považuji za chybné, došlo během posledních let vlády v čele s B. Sobotkou a A. Babišem opakovaně, měla by mít tato zdánlivá kauzalita autorovým pohledem spíše opačný efekt.

 

Neočekávám od novinářů ekonomické studie a rozbory, nicméně žurnalista z novin, honosících se adjektivem hospodářský, by se takových nesmyslných výroků a komentářů dopouštět neměl.
Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas.
ROZUMÍM