Sdílejte
(Ne)vládní organizace Transparency International zveřejnila Index vnímání korupce (CPI) za loňský rok. Česko se dle něj posunulo o ze 47. na 42. příčku. Mediální ohlas tohoto žebříčku je obrovský, navzdory tomu, že ve skutečnosti je jen nástrojem šíření blbé nálady a opodstatněním existence financování některých neziskovek z veřejných zdrojů.
Komentář
27.02.2018
Proč je žebříček tak populární? Zapadá totiž do společenského klimatu posledních let, kdy se z korupce a z boje s ní stalo určující společenské téma. Médiím, politikům (někteří si na boji s korupcí postavili celou poltickou kariéru a žádné skutečné téma nemají) ale i velké části nejrůznějších neziskovek (jejichž existence a finanční dotace z veřejných peněz na „boji s korupcí" stojí) se podařilo vytvořit dojem o zemi prolezlé korupcí skrz naskrz.
Kauzy Nagyová, Rath a další, o kterých slýcháme denně, společně s nelichotivým umístěním ČR ve zmiňovaném žebříčku mají domněnku o zkorumpované zemi potvrdit. Odůvodněna je tak poptávka po řešení korupce a dalších státních zásazích, které jsou s bojem s korupcí spojené, bez ohledu na to, zda a jaké škody působí.
Index CPI je ve skutečnosti jedním ze špatných způsobů, jak nějakou představu o korupci v zemi získat. Jak napovídá již název, neodhaduje skutečný rozsah korupce (z principu rozsah korupce změřit nelze, nikdo ji přirozeně nedeklaruje a nepomáhá tomu ani anonymita některých průzkumů), nezachycuje však ani ono všeobecné vnímání korupce. Nejde totiž o průzkum veřejného mínění. Index je poskládán z několika dílčích indexů a téměř všechny jsou založeny čistě na expertním hodnocení.
Tito experti, analytici, specialisté a konzultanti jsou zcela subjektivně vybraní dotazovatelé a tak jednotlivé subindexy vyjadřují z definice jen subjektivní vnímání této úzké skupiny, kteří jsou (jako kdykoli jiný) náchylní v odpovědích rezonovat korupci, je-li v dané zemi mediálním tématem. Proč by aktivista z nějakého protikorupčního fondu tvrdil, že korupce je v zemi nízká či že se zlepšuje, a nepřímo tak tvrdil, že aktivity jeho spolku jsou neopodstatněné a zbytečné?
Ještě vážnější je ale častá interpretace tohoto indexu. Znamená více tzv. protikorupčních zákonů automaticky méně korupce? A roste-li počet kauz a odsouzených za korupci (a tím bobtná korupční mediální klima a i vnímání korupce), je to důkaz toho, že fungují dobře zákony a soudy, nebo se více korumpuje? A je-li odsouzených méně, tak pak soudní sytém nefunguje, nebo je to důkaz toho, že se v zemi korumpuje méně?
Martin Slaný @martinslany01
22.02.2018 10:21
Transparency International zveřejnila nový index vnímání korupce. Už z názvu je patrné, že tento žebříček nijak neměří korupci jako takovou, ale jen jakousi "blbou náladu" z ní. Reálně tedy nevypovídá vlastně skoro o ničem a jen vytváří iluzi, že některé země včetně Česka jsou korupcí prolezlé skrz naskrz, ač to tak ve skutečnosti není. Co vlastně korupci způsobuje, jak by se měla korupce řešit a jak na tom jsme v Česku se dozvíte ve videu.
Protikorupční bojovníci ve veřejnosti budují dojem (a do značné míry tuto interpretaci přejímá i naše trestní právo.), že příčinou korupce je úplatek. Úplatek je ale jen doprovodným znakem. Zdrojem společenské nebezpečnosti je vědomé suboptimální rozhodnutí nějaké veřejné autority. Skutečnou příčinou existence korupce není morální slabost lidí, špatné (tj. z podstaty ne vše podchycující) zákony, nýbrž právě státní regulace a nadměrný rozsah přerozdělování. Neboli, příčinou korupce je nedostatek svobodného trhu. Kde existuje trh, žádná korupce není.
Že je korupce problém systémově spojený se státem ale od většiny politiků uslyšíte jen stěží.
Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas.
ROZUMÍM