Sdílejte
Turecko se v čele s prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem čím dál více posouvá na politické mapě od liberální demokracie směrem k autoritářskému teokratickému zřízení, kde se víceméně veškerá moc koncentruje v rukou silného a prakticky nesesaditelného vládce. Erdogan si pochopitelně svou pozici upevňuje nejen na domácí půdě, ale i v zahraničí. Hlásnou troubou jsou mu při tom turecké ambasády.
Komentář
08.06.2018
Současné Turecko se v čele s prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem čím dál tím více vzdaluje ideálům sekulárního demokratického státu, jehož základy v zemi položil otec moderního Turecka Mustafa Kemal Atatürk. Erdogan si osobuje čím dál více práv a o to tvrdší je jeho postup vůči jakékoliv opozici. I před nadcházejícími volbami, v nichž je pochopitelně jasným favoritem, nemíní Erdogan nikterak ustupovat ze své cesty za tím stát se neomezeným vladařem islámského Turecka. Propagandu za tímto účelem šíří nejen na domácí půdě, ale i v zahraničí.

Erdoganovým snem není liberální demokratické Turecko, ale nejspíše jakási variace na obnovenou Osmanskou říši se sebou samým jako sultánem.

Nástrojem na šíření Erdoganova vlivu v Evropě se staly turecké ambasády v jednotlivých státech Evropské unie. Jako by nestačilo, že Evropu drží Erdogan pod krkem s vyděračskými požadavky na mnohamiliardové platby za nespuštění nové uprchlické vlny, navíc se prostřednictvím ambasád snaží získávat na svou stranu i Turky žijící v zahraničí a s jejich pomocí pak ovlivňovat i politiku v Evropě.  "Mohli jsme to vidět na loňské jarní roztržce mezi Tureckem a Nizozemím, krátce před nizozemskými volbami. Nebo i loni na podzim, kdy se prezident Erdogan pokusil ovlivnit německé volby, když německým Turkům doporučil, aby nevolili křesťanské ani sociální demokraty a už vůbec ne Zelené,"  připomíná pro ZDROJ.CZ politolog Matěj Trávníček. Vzhledem k odůvodněným obavám z ovlivňování Turků prostřednictvím ambasád zareagoval na situaci například rakouský kancléř Sebastian Kurz. "Kurz oznámil, že Rakousko nedovolí Turecku, aby na jeho území agitovalo před předčasnými prezidentskými a parlamentními volbami, ve kterých budou Turci v červnu rozhodovat o dalším směřování své země," popisuje postoj rakouského kancléře Trávníček.
Podle Trávníčka je nicméně Erdoganův postoj pochopitelný, stejně tak i Kurzův. "Ony střety mezi Tureckem a západními vládami jsou logické. Turecko si je vědomo svého vlivu a nebojí se ho použít. Navíc všichni politici se přirozeně snaží oslovit maximum svých voličů, tedy i těch žijících v zahraničí. A stejně tak je přirozené, že se jakýkoli stát staví na zadní proti snahám jiného státu vést na jeho území politickou agitaci," říká Trávníček.
Český rozhlas Plus @CRoPlus
04.06.2018 09:44
V neděli 24. června se v Turecku konají volby. Turci budou vybírat prezidenta i parlament zároveň. A vyhraje-li Erdogan, zasadí se o reformu ústavy, která mu přinese dalekosáhlou moc, píše německý Handelsblatt. #politika
Turecká opozice se probouzí a má šanci sebrat Erdoganovi hlasy | Plusplus.rozhlas.cz
Dalším z případů toho, jak Turecko ovlivňuje prostřednictvím svých ambasád v zahraničí žijící turecké občany, se stalo angažmá Turecka ve prospěch Palestiny v souvislosti s ozbrojenými střety na hranicích Pásma Gazy. Turecké velvyslanectví v České republice rozeslalo Turkům žijícím na našem území dopis, v němž obviňuje Izrael z okupace palestinského území a narůstající agrese a vyzývá Turky, aby finančně podpořili Palestince prostřednictvím tureckých účtů. "Turecký prezident Erdogan je islamistou a Turecko je dnes spolu s Katarem hlavním podporovatelem Muslimského bratrstva ve světě, tedy i jeho palestinské odnože, teroristické organizace Hamás," vysvětluje pro ZDROJ.CZ propalestinskou agitaci ze strany Turecka bývalý velvyslanec v Izraeli Tomáš Pojar.
I veřejně deklarovaná podpora Palestiny v čele s militantním islamistickým Hamásem je pak podle Pojara jednou z forem Erdoganovy předvolební kampaňě. "Erdogan chce být viděn, jako neopominutelný obránce práv muslimů kdekoli na světě i jako vůdčí osobnost světa současného politického islámu. Rád by svými postoji získal drtivou většinu hlasů turecké diaspory," vysvětluje Pojar. "Aktivity tureckého velvyslanectví jsou nedílnou součástí propagandy tureckého vedení, takto bychom ji měli vnímat a takto o ní také otevřeně hovořit. Jde jen o další důkaz faktu, že se naše a turecké zájmy a postoje v posledních letech stále více rozcházejí - podle toho bychom měli chytře kalibrovat naší zahraniční a bezpečnostní politiku," dodává.

Erdoganovo Turecko spustilo masivní kampaň na podporu Palestiny, k finančním příspěvkům jsou vyzýváni i Turci žijící v zahraničí.

Koho výzva turecké ambasády k finanční pomoci Palestině pobouřila, jsou například i zástupci kurdské komunity žijící v Česku. "Vnímám to od nich jako provokaci, jako by nám chtěli říct, že oni jsou ti panující a my si můžeme trhnout nohou. Bohužel v tom mají pravdu," uvedl pro ZDROJ.CZ kurdský lékař a podnikatel Yekta Uzunoglu, který upozorňuje i na to, že Turecké orgány pravidelně monitorují jeho aktivity. "Dovedu si představit, že ti, kteří onu výzvu turecké ambasády neuposlechnou, se pak mohou dostat do problémů, až budou na velvyslanectví cokoliv řešit," vyslovuje své obavy Uzunoglu. "Mrzí mě, že se toto děje i v srdci Evropy," dodává.
Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas.
ROZUMÍM