Sdílejte
Příběh romského koncentračního tábora v Letech u Písku, který patří k těm nejčernějším v moderních českých dějinách, se pomalu chýlí ke svému konci. Státu se podařilo vykoupit areál vepřína, který na místě někdejšího lágru stál, což umožní vznik důstojného památníku obětem. Bude to ale šťastný konec? Cena, která byla z veřejných prostředků vynaložena, dává bohulibému projektu poněkud hořkou pachuť.
Komentář
02.05.2018
Lety u Písku jsou nenápadnou jihočeskou obcí. Jedná se ale o místo, kde došlo k jednomu z nejhorších válečných zločinů v moderní české historii. V červenci 1940 zde byl založen nejprve kárný pracovní tábor, který se posléze přetransformoval do tzv. cikánského tábora, kam byli sváženi příslušníci romského etnika, kteří byli nacistickými zákony víceméně postaveni na roveň židům. Ač se nejednalo o vyhlazovací tábor, prošlo jím přes 1300 osob, z čehož přežilo jen něco málo přes 300. Většina zemřela po transportu do Osvětimi a dalších táborů smrti, přes 300 lidí včetně dětí pak zemřelo přímo v Letech.
Po válce byl tábor v Letech zbourán a v sedmdesátých letech byl v těchto místech komunisty vybudován velkokapacitní vepřín. Záměr vymazat tábor z historie a předstírat, že v Letech k ničemu nedošlo, je poměrně evidentní. Hrůzy zde spáchané pak byly skutečně zapomenuty a na veřejnost opět vypluly až v devadesátých letech. Prakticky ihned se začalo hovořit o odkupu a demolici vepřína a zbudování památníku. Menší pietní místo bylo poblíž vepřína vybudováno již v roce 1995, na dohodu o odkupu areálu se pak čekalo o více než 20 let déle. Výsledek ale přesto není nikterak radostný.
O tom, že na místě, kde docházelo k řízené likvidaci stovek lidí, by neměl stát vepřín a mělo by zde být důstojné pietní místo, asi není sporu. O čem by ale debata byla na místě, je cena, kterou by na realizaci odkupu vepřína a zbudování památníku stát měl vynaložit. Od provozovatele vepřína, společnosti AGPI, byl areál vykoupen za 450,8 milionů korun. Následně ministerstvo kultury zažádalo o dalších 117 milionů korun na demolici stávajícího areálu. Účetní hodnota vepřína a přilehlých pozemků přitom byla odhadnuta na něco málo přes 120 milionů, tržní hodnota celé společnosti AGPI (mimochodem dlouhodobě ztrátové) při optimistických odhadech činí zhruba 100 milionů.
Eliška Hradilková @eliska_bartova
06.02.2018 14:35
KDU chce odvolat Okamuru kvůli Letům, v tom případě by měl být odvolán i AB. „Byly doby, kdy všichni Romové pracovali. To co píší v novinách, ti blbečci, že tábor v Letech byl koncentrák, to je lež, byl to pracovní tábor. Kdo nepracoval, šup a byl tam.“ foto @HradilekLudvik
Zde se nicméně dostáváme na tenký led. Pro mnohé aktivisty je fakt, že vepřín byl vykoupen a bude zbourán, natolik samospásný, že žádná další debata se nepřipouští a kdo si třeba troufne zpochybnit cenu, ten je šmahem označen za rasistu a popírače holokaustu. Podobná vyhrocená argumentace pak jistě ničemu nepomůže, jen rozdmýchává nový konflikt. Srovnávat ty, kteří věcně pozdvihávají obočí nad téměř pětkrát přemrštěnou cenou, s těmi, kteří skutečně holokaust popírají, ať už natvrdo a zcela bez skrupulí nebo implicitně formou stupidních výroků o neoploceném pseudokoncentráku, kde „kdo nepracoval, šup a byl tam", je samo o sobě ubohé.
Je dobře, že se politici po téměř třiceti letech rozhoupali a přešli od slov k činům. Lety se tak, doufejme, že brzy, dočkají adekvátního pietního místa. Na to ale bohužel dopadá stín pochybností o tom, za jakých okolností se celá věc odehrála. Firma AGPI uzavřela obchod století a na demolici, sanaci a architektonickém průzkumu se poměrně slušně napakují i další subjekty. Na to, že bude částka dosahující téměř 600 milionů konečná, rovněž neexistují žádné záruky.
Cena, kterou stát za výkup areálu zaplatí, je přitom přemrštěná i z historického hlediska. Před dvaceti lety nepřistoupila společnost AGPI na nabídku výměny vepřína za jiný areál na Písecku a požadovala za něj 50 milionů. Tehdejší vláda Josefa Tošovského o výplatě peněz odmítla jednat, protože ji nepovažovala za celospolečensky přijatelné řešení. Vláda Bohuslava Sobotky pak očividně neměla problém s výplatou téměř desetinásobku. Že by se od konce devadesátých let zdesetinásobila hodnota vepřína, který navenek působí spíše dojmem, že na něj od té doby nikdo příliš nesáhl, nebo že by se změnila nálada ve společnosti a zvýšila se její tolerance k výplatám stamilionových částek z veřejných peněz soukromým subjektům, se moc říci nedá.
Očividně žijeme v době, kdy i na vyrovnávání se s historickým svědomím se dá slušně profitovat. Je ale více než půl miliardy ta cena, kterou bychom za ono svědomí měli být ochotni zaplatit? Nebo se jedná o nejdražší odpustek v moderní historii?
Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas.
ROZUMÍM