Sdílejte
S trochou nadsázky můžeme říct, že není různorodějšího filmařského žánru než porna. Multimiliardový sexbyznys dělá, co je v jeho silách, aby uspokojil i diváky s poněkud bizarními preferencemi, takže si ve finále každý přijde na to své. Pochopitelně, že co se líbí jednomu, může druhému připadat nechutné a naopak. Měl by stát držet patronát nad tvorbou oficiálního korektního porna a hlavně na něj finančně přispívat? S podobným nápadem přišla skupina berlínských sociálních demokratů.
Komentář
11.06.2018
Ať hodí kamenem, kdo je bez viny. Na přiznání toho, že se člověk kouká na porno není v dnešní době nic šokujícího nebo zavrženíhodného. Jak pravil klasik, dělal to každý, a kdo tvrdí, že ne, dělá to dodnes. Velkou výhodou pornografie v digitálním věku je její dostupnost a fakt, že si v nepřeberném množství porna každý najde to, co mu vyhovuje. V internetovém slangu se dokonce hovoří o takzvaném Pravidlu 34, které říká, že pokud něco existuje, pak existuje i porno s danou tématikou. Fantazie tvůrců se zdá být stejně bezbřehá jako fantazie diváků. Málokdo v souvislosti zrovna s pornem přemýšlí o angažmá státu v jeho tvorbě. Výjimku však tvoří vybraní členové německé sociálně demokratické strany SPD v Berlíně.

Porno tvoří zhruba 15% veškerého obsahu internetu. A zvládá to i bez státní součinnosti a dotací.

Ze stranické buňky SPD v německém hlavním městě vzešel návrh, že stát by měl finančně podporovat vznik porna  s oficiálně schváleným obsahem a toto byl pak bylo povinně zařazováno do vysílání veřejnoprávními televizními stanicemi ARD a ZDF. Podle jedné z iniciátorek nápadu, mladé sociální demokratky Heike Hoffmannové, by se mělo jednat o feministické porno. Pokud si lámete hlavu nad tím, jak by takové feministické porno mělo vypadat, v rozhovoru pro německý server Welt  Hoffmannová uvedla, že mainstreamové porno považuje za sexistické a podporující stereotypy a že porno feministické by mělo být tvořeno feministkami pro feministky a označení porna za feministické by mělo být vlastně jakousi pečetí kvality. Cílem je obsadit herce a herečky všech možných barev pleti, váhových a věkových kategorií (v mezích zákona, pochopitelně). Feministické porno pak podle Hoffmannové může znázorňovat i sex dvou homosexuálů, což odůvodňuje slovy, že i muž může být feministou. Co má homosexuální pohlavní styk společného s feminismem už mladá sociální demokratka nedodává, ale působí v oboru erudovaně, tak nezbývá, než jí věřit.
Argument, že porno není realita a může tak obzvláště v mladých lidech vyvolávat nenaplnitelná očekávání, je sice od německých sociálních demokratů jistě bohulibý, ale tak už to bohužel ve světě filmu chodí, porno nevyjímaje. Diváci Hvězdných válek rovněž mohou utrpět nenaplnitelná očekávání, že budou se světelnými meči chránit galaxii a divačky Pretty Woman mohou podlehnout poměrně nešťastné představě o tom, že největší životní štěstí je potká, když se stanou prostitutkami a počkají, až si je vyzvedne Richard Gere. Jak by tomuto problému mělo pomoci státem placené feministické porno nejspíše vědí jen vybraní členové SPD z Berlína. I když do své inkluzivní a korektní produkce obsadí černošku, tlustého Asiata, homosexuálního Inda a transsexuální důchodkyni, pořád to bude jen film a ne realita a může vzbuzovat stejně tak nerealistická očekávání o tom, že sex jsou vlastně jen pestré orgie všech barev a tvarů.

Ve feministickém pornu by neměli hrát jen fyzicky dokonalí herci, ale například i starší ženy kypřejších tvarů a zástupci etnických menšin. (Ilustrační fotografie)

Na samotném nápadu přibližovat porno realitě, respektive představě jeho tvůrců o realitě, není v zásadě vůbec nic špatného. Ostatně ať už u porna nebo u normálních filmů, ať si kdo chce točí, co uzná za vhodné a stejně tak ať si kdo chce vybere, na co se bude dívat. Proč by ale měl vznik jednoho subžánru financovat stát zůstává nepochopitelnou záhadou. Ani státní podpora klasické kinematografie nefunguje úplně tak, že by selektivně podporovala dejme tomu jen hudební dokumenty, protože si někdo usmyslí, že toto je žánr, který by diváci měli vidět. Nikdo berlínským sociálním demokratům nebrání v tom založit si produkční společnost a točit takové porno, jaké považují za dokonalé. Jen není žádný důvod pro to, aby se na této aktivitě jakkoliv podíleli daňoví poplatníci prostřednictvím veřejných rozpočtů.
Druhou záhadou pak zůstává otázka, proč by veřejnoprávní televize vlastně měly povinně pouštět porno. Je sice možné, že německé sociálně demokratické feministické porno, by mělo vyšší úroveň než lecjaký původní televizní počin, ale i tak se domnívám, že role státních médií je poněkud jinde. Ale kdo ví, třeba se německého nápadu chytne někdo i u nás, založí Státní fond pro podporu a rozvoj české pornografie a na novém kanálu ČT-XXX se dočkáme osvěty, jakou jsme ještě neviděli.
Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas.
ROZUMÍM