Sdílejte
Jsou mzdy v Česku nepřirozeně nízké? Nad touto otázkou se zamýšleli ekonomičtí experti na semináři pořádaném Institutem Václava Klause v pražském Autoklubu. Ekonomka Hana Lipovská z Masarykovy univerzity a IVK, člen bankovní rady ČNB Vojtěch Benda, bývalý ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek a Miroslav Zámečník z České bankovní asociace se spolu s bývalým prezidentem Václavem Klausem shodli na tom, že výše mezd u tuzemských zaměstnanců nepřirozeně nízké nejsou. Zazněly i názory na možný budoucí vývoj.
Zpravodajství
14.06.2018
Mnoho politiků operuje s tím, že mzdy v Česku jsou příliš nízké. Ať už jde o volání po navyšování minimální mzdy nebo o různé vyhlašování války levné práci, výše mezd je vždy vděčným tématem, obzvláště s blížícími se volbami. Je tomu ale skutečně tak, že čeští zaměstnanci si přijdou na nepřirozeně malé ohodnocení za svou práci? „V prvé řadě je nutné definovat, jaká mzda je nepřirozeně nízká, v čem spočívá ta nepřirozenost. Jde o to, že mzda je uměle stlačována pod tržní úroveň," vysvětlila na semináři IVK v pražském Autoklubu ekonomka Hana Lipovská. Na příkladu pole, z nějž se na hektaru sklidí 20 tun brambor demonstrovala, že pokud výši sklizně bereme jako odměnu za práci zemědělce, pak dojde li k poklesu úrody v důsledku například sucha, pak logicky bude tato odměna nižší, nicméně půjde o pokles přirozený.

Mzdy v Česku nejsou nepřirozeně nízké, čímž nás straší někteří politici.

„Neustále dochází ke srovnávání průměrné mzdy s Německem a volání po nutnosti se našim sousedům vyrovnat. Zde si je potřeba uvědomit dvě věci, dvě třetiny zaměstnanců na onu průměrnou mzdu nedosáhnou a hlavně je nutno poměřovat mzdy vzhledem ke kupní síle. Jestliže tedy v Německu je průměrná mzda v přepočtu zhruba 91 tisíc korun, u nás by to odpovídalo cca 58 tisícům," uvedla Lipovská. Faktory, které ovlivňují rozdíl mezi mzdami u nás a v Německu pak Lipovská spatřuje v tom, že Česko má jeden z nejvyšších rozdílů mezi náklady zaměstnavatele na jednoho zaměstnance a příjmy tohoto zaměstnance. Významným faktorem pak je i to, že v Česku je enormní počet zahraničních zaměstnavatelů, tudíž dochází i k odlivu dividend. „To je ale přirozená věc, jakékoliv snahy regulovat to by byly chybou. Co je ale nepřirozené je to, jak toto prostředí na trhu práce vzniklo – skrze různé státní investiční pobídky které trh práce uměle vychýlily směrem k zahraničním vlastníkům," dodala Lipovská.
„V poměru mezd k HDP nepatříme k těm státům, které žijí nad poměry a jen projídají to, co mají. Naopak ještě umíme žít hospodárně. Vrátím-li se k příměru s polem. Pokud chceme zbohatnout, nestačí sklizených 20 tun rozdělit do menších pytlů a prodat je za dráž, jedinou cestou je obout si holínky a postarat se o to, aby se na hektaru vypěstovalo ne 20, ale 25 tun," uvedla Lipovská. „Co je ale potřeba k produktivitě práce dodat je fakt, že ta je uměle srážena nárůstem pracovníků, jejichž reálná produktivita je nulová. Ať už jde o různé neziskovky nebo o neproduktivní „manažery štěstí", tito lidé nic nevytváří, jen spotřebovávají," uzavřela Lipovská.
Hana Lipovská @hana.lipovska
13.06.2018 20:34
První mou "investicí" po nástupu do prváku bylo předplatné CEPu (dnes IVK). Sborníčky mám v knihovně všechny - očtené, podtrhané, opoznámkované.

Nikdy by mě bylo bývalo nenapadlo, že budu smět jednou v Autoklubu také vystoupit. Stejně nereálná představa, jako kdyby měl okresní atlet dostat nominaci na LOH.

Byla to pro mě velká čest - o to více, že seminář moderoval pan prezident osobně.

Vynikající příspěvek V. Bendy z ČNB i rozšafné glosy M. Zamečníka ovšem přebilo přiznání Jana Mládka - po čtvrtstoletí se dopracoval k závěru, že euro přijmout nesmíme. A tak radostně vítám v našem táboře novou, v tomto případe sociálně-demokratickou, posilu.

Za českou korunu euro kupovat nebudeme!

Člen bankovní rady České národní banky Vojtěch Benda upozornil na skutečnost, že trh práce v Česku vzhledem k rekordně nízké nezaměstnanosti naráží na své limity a využítí kapacit trhu práce je rovněž rekordní. „Další pokles nezaměsntnanosti už nemůžeme reálně očekávat, naopak firmy se budou i nadále poptávat po pracovnících, kteří už teď nejsou. Co by mohlo pomoci by bylo zvýšení participace žen a starších osob, tam stále jsou jisté rezervy," řekl Benda. „Růst mezd musí odpovídat možnostem ekonomiky. Zrychlit ho lze jen zvýšením produktivity, centrálně si to nedovedu představit," souhlasil Benda se svou předřečnicí. „Největší chybou by bylo vzdát se vlastní měnové politiky, přišli bychom tak o jeden z nástrojů, jak držet situaci pod kontrolou," dodal Benda.
Podle bývalého ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka by mzdy měly odpovídat produktivitě práce, což by logicky mělo vést k tomu, že v žebříčku jak výše mezd, tak v žebříčku míry produktivity práce by mělo být Česko na srovnatelné pozici v rámci EU. Přitom tomu tak není. „Co se průměrné hodinové mzdy týče, jsme na 21. místě, s hodinovou produktivitou jsme 16. Pokud si zaměstnanci neumí říct o adekvátní mzdu, firmy toho pochopitelně využijí, do dané země se slétnou a na situaci profitují. To je i nás případ," řekl Mládek. Neschopnost zaměstnanců říct si o odpovídající zvýšení mzdy pak Mládek dokládal i tím, že v Česku se na rozdíl od zbytku Evropy takřka vůbec nestávkuje, jen občas někdo manifestuje. „Nedávno se mě jeden investor ptal po statistice prostávkovaných hodin. Nic takového se mi nepodařilo najít, nejspíše to ani neexistuje. Onen investor tomu odmítal uvěřit a domníval se, že je to celé nějaký podvod," řekl Mládek.

Exministr Mládek překvapil publikum nejen svým názorovým obratem v otázce přijímání eura, ale i odlehčeným závěrem své prezentace s medvědem.

V souvislosti s neochotou zaměstnanců se aktivně zasazovat o zvyšování mezd vypíchl Mládek aktivitu předsedy ČMKOS Josefa Středuly. „Způsob, kterým za vyšší mzdy bojuje Josef Středula na sociálních sítích je přesně to, co Češi chtějí. Aby za ně jejich boj vybojoval někdo jiný někde na internetu a oni u toho nemuseli nijak manifestovat, natož stávkovat," komentoval dění Mládek. Nejvíce ale bývalý ministr, který se dříve netajil svou podporou přijetí eura, překvapil svým odklonem od myšlenky přechodu na jednotnou evropskou měnu. „Domníval jsem se, že je to dobrý nápad, ale ukázalo se, že tvůrci eura občanům zatajili, že ECB je první institucí Spojených států evropských s tím, že další budou následovat. To ale nejde bez politické integrace. Pokud má onou integrací vnucování uprchlických kvót s tím, že uprchlík může všechno a domácí lidé nesmí nic, pak děkuji, nechci," zakončil nekompromisně Mládek.
Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas.
ROZUMÍM