Sdílejte
Občas se člověk u nějaké dějinné události vyskytne jen dílem náhody. Mně se to kupříkladu povedlo během dovolené v Hongkongu, kde jsem byl zrovna v době, kdy se otevíral největší most na světě spojující právě Hongkong s pevninskou Čínou a Macaem. 55 kilometrů dlouhý kolos byl na místě tématem číslo jedna a lidé se o něm často bavili. O mostu se pochopitelně mluvilo i v Česku. Překvapivě ale zaznívaly úplně jiné reakce než tam, kde most skutečně stojí.
Komentář
29.10.2018
Kdybych o mostu měl jen informace, které přinesla česká média, musel bych ho považovat div ne za příchod antikrista. Z reportáže České televize jsem se mohl dozvědět, že most je prodlouženým chapadlem Pekingu, který Hongkongu odpírá demokracii. Lidé prý proti mostu protestují, musí mít pro vjezd na něj povolení a musí nechávat auta na jednom konci a na druhý jet kyvadlovým autobusem. Kromě toho také most ohrožuje delfíny a během jeho stavby umírali dělníci (o kvalitě přejímání zahraničních zpráv v Česku svědčí i to, dle různých českých redakcí zahynulo dělníků buď sedm,  devět nebo v případě poněkud katastroficky vyznívající reportáže ČT dokonce osmnáct).
Reakce obyvatel Hongkongu, se kterými jsem během své návštěvy měl možnost mluvit, nicméně nebyly zdaleka tak apokalyptické jako reakce, které nám předestřela Česká televize a další tuzemská média. Možná i proto, že lidé v Hongkongu na rozdíl od značné části českých novinářů nežijí mantrou, že vše čínské je automaticky největším zlem a své názory si tvoří sami a nestačí jim přebrat názory odkudsi z ideologicky spřízněné redakce CNN. Na prvním místě byla u místních hlavně zvědavost, co všechno jim most vlastně přinese a také pocit úlevy z toho, že se megalomanský projekt konečně po devíti letech podařilo dokončit. Nechyběla ani hrdost z toho, že je Hongkong v něčem na světě první, ostatně hned v den otevření se v obchodech a na trzích objevila trička s motivem mostu, která šla poměrně na dračku. Pochopitelně, že odpůrci stavby by se v sedmimilionovém Hongkongu našli, nicméně troufám si říct, že jich je menšina.
Odhlédněme od emocí, které most rozvířil a rozeberme si ještě věcnou kritiku, kterou ČT ve své reportáži prezentovala. V prvé řadě je nutno konstatovat, že celé vyznění reportáže bylo opět jen černobílým úhlem pohledu, kde Čína je zlá a Hongkong hodný. Že lidé potřebují pro vjezd povolení? Ano, potřebují, ale to není žádná novinka, za kterou by mohl zlý čínský most. Zda je pro ně příjemnější vyřídit si povolení a jet půl hodiny po novém mostě nebo vyřídit si povolení a trávit tři hodiny cestou přes Šen-čen se zastávkou na jednom z míchtních checkpointů uprostřed ničeho ponechám na názoru čtenářů. Že lidé musí nechávat auta na parkovišti a pak jet kyvadlovou dopravou? Nemusí, ale je to pohodlnější, levnější a praktičtější. Že zlá Čína mostem zabíjí mořskou faunu? Inu, zajděte se podívat do hodného Hongkongu na jeden tamních zvířecích trhů a pochopíte, že to je asi tak to poslední, co místní trápí.
Honza Palička @honzapalicka
25.10.2018 18:24
To je on! Zlý čínský megamost, před kterým Česká televize varovala.
Proč se ale zatěžovat pravdou, když můžeme divákům naservírovat názor. V Česku bychom sice nikdy nic podobného jako most Hongkong-Zhuhai-Macao nepostavili ani za sto let a mosty, které tu máme, necháme raději spadnout, protože kdo by si dělal práci s jejich údržbou, ale hlavně, že to našim redaktorům správně politicky myslí a dokáží správně ideologicky interpretovat i takové věci, jako dopravní stavby. Nepřekvapí tak ani to, že když se otevřel svého času nejdelší most mezi Dánskem a Švédskem, tak byl opěvován jako technologický zázrak, protože byl „náš" a evropský, kdežto kdyžbylo jeho prvenství překonáno mostem čínským, tak jde o ztělesněné zlo z betonu a oceli.
Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas.
ROZUMÍM