Sdílejte
V posledním květnovém týdnu málokterá zpráva zasáhla svět tolik, jako zpráva o zavraždění ruského opozičního novináře Arkadije Babčenka. Snad možná jen zpráva z následujícího dne o tom, že Babčenko vůbec nebyl zavražděn. To vše provázela krátká, ale o to intenzivnější vlna hysterických výlevů na sociálních sítích. Hlavně, že se nikomu nic nestalo.
Komentář
31.05.2018
Arkadij Babčenko patřil mezi ty ruské novináře, kteří se nebáli zcela otevřeně kritizovat současný ruský establishment v čele s prezidentem Vladimírem Putinem a jeho suitou oligarchů. Činil tak plně si vědom rizik s protiputinovskou investigativou spojených. Ostatně seznam opozičních žurnalistů, kteří byli v uplynulých letech zavražděni nebo zemřeli za velmi pochybných okolností, si každý dohledá během pár vteřin na Googlu. A v úterý 29. května na tento seznam přibylo i Babčenkovo jméno.

To, že není mrtvý, oznámil Babčenko na tiskové konferenci. Mnoho lidí tím překvapil, třeba svou manželku.

Zpráva o novinářově smrti obletěla celý svět. Babčenko byl podle ní zastřelen dvěma ranami do zad před svým bytem. Nikdo se ani nesnažil, aby smrt vypadala jako nehoda, naopak i podle fotografie těla ležícího v kaluži krve, se jednalo o ukázkový příklad demonstrativního odstranění oponenta, které má být ostatním výstrahou. Vše ale mělo jeden poměrně podstatný háček. Jak se ukázalo druhý den, Babčenko vůbec nebyl zavražděn. Na tiskovou konferenci osobně přišel vysvětlit, že se jednalo o utajovanou operaci ukrajinských tajných služeb s cílem zabránit vraždě skutečné, kterou měly plánovat tajné služby ruské. Zní to sice jako zápletka nějakého špionážního románu ze studené války, nicméně ve finále vlastně můžeme být rádi, že nikdo nepřišel k úhoně a že zmrtvýchvstání, k němuž Ježíš potřeboval tři dny, jde dnes zvládnout ve třetinovém čase.

Smutná fotografie Arkadije Babčenka z doby, kdy byl považován za mrtvého.

Odprostěme se ale od hry tajných služeb, kde se z principu nikdo nikdy nedozví, k čemu vlastně reálně došlo, a zaměřme se na něco uchopitelnějšího, konkrétně na dění na českých sociálních sítích. Je naprosto pochopitelné, že natolik závažná věc, jakou vražda novináře bezesporu je, rozvíří emoce. Prakticky od vypuštění první zprávy o Babčenkově úmrtí se tak roztočila místní protiruská soukolí na nejvyšší možné obrátky. Dočkali jsme se tak od tradičních protiputinovských internetových rytířů narativu, v němž prakticky spolupachatelem Babčenkovy vraždy byla Česká republika. Zlý stát vedený ďábelským agentem Kremlu Zemanem měl zavražděnému novináři odepřít právo na udělení azylu a ten byl tak ve své podstatě pohnán svým vrahům před hlaveň pistole. Nehorázné, že? Až na to, že to stejně jako samotná informace o Babčenkově vraždě to není pravda.

O poznání veselejší fotografie Arkadije Babčenka z doby, kdy již nebyl považován za mrtvého. Nebýt po smrti očividně zlepšuje náladu.

Ruský novinář skutečně nějakou dobu na našem území pobýval. Ministerstvo vnitra nicméně upozornilo na to, že nikdy nežádal ani o udělení azylu, ani o povolení k trvalému pobytu. Vyhrocené pohoršování se nad zlým proruským Českem tak muselo být na sociálních sítích upraveno na to, že Babčenko o azyl nežádal, protože „pozbyl nadějí, že by mu kdy byl udělen". Jak se později ukázalo, realita byla taková, že Babčenko nebyl schopen doložit všechny dokumenty potřebné k zahájení azylového řízení a tak o azyl ani objektivně žádat nemohl. V ten moment se naštěstí ukázalo, že vlastně není mrtvý, tudíž se alespoň nemusela narychlo vytvářet nová verze příběhu.

Sice to není pravda, ale mohla by být.

Jak se ukázalo, Babčenko vlastně ani mrtvý být nemusí. Jako jednodenní mučedník posloužil dokonale. Poplácáme se po ramenou, řekneme něco ve smyslu, že stačí, že Putin ho zabít chtěl, takže za to může Zeman, který má tak jako tak na rukou krev, stejně jako když svými bonmoty nedávno vlastně nepřímo zavraždil slovenského novináře Jána Kuciaka, který měl na rozdíl od svého ruského kolegy tu smůlu, že zemřel doopravdy. Fascinující je, že většina těch, kteří tak vehementně šířili různé znepokojující apely typu: „Zemanovi voliči, podívejte, co jste zapříčinili!", jsou ti samí lidé, kteří většinu svého volného času tráví bojem proti ruské hybridní válce, odhalováním dezinformací a vyvracení fake news. Stačí jen nahradit prokremelské fake news protikremelskými fake news a rázem se ze zla stává dobro. Holt když dva dělají totéž, není to vždy totéž.
Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas.
ROZUMÍM