Sdílejte
Po porážkách v Sýrii a Iráku se mnoho bojovníků Islámského státu vrací zpátky do Evropy. Činí tak s vědomím toho, že na evropské půdě jim nic moc nehrozí. Místní politici totiž problém teroristů-navrátilců nemají vůli řešit a ti se nám tak mohou vesele vysmívat do očí a pokračovat v páchání zvěrstev.
20.02.2018
Jeden z velkých problémů Evropy v souvislosti s válkou proti terorismu je politická reprezentace a její neschopnost přijmout represivní opatření, která by byla účinná. Nemyslím si, že by o těchto opatřeních politici nevěděli, pouze nemají odvahu situaci začít radikálně řešit. Politik, než se k něčemu rozhodne, tak na problém pohlíží ze dvou stran. První otázkou není ani tak to, jak má problém řešit, ale spíše to, zda řešení nepoškodí jeho politické postavení a následně neohrozí jeho politickou kariéru. Toto je podle mého názoru jeden z hlavních důvodů, proč se stále úspěšně neřeší situace radikálních islamistů (teroristů) donedávna válčících pod vlajkou Islámského státu, kteří se pohybují na území Evropy.
Islámští radikálové se nemusí bát vrátit se z Blízkého východu do Evropy. Nic moc jim totiž nehrozí.
Teroristické činy na evropském území spojuje radikální islamismus. Je skutečně takový problém udělat jednoduchou rovnici „radikální islamismus=terorismus" a s každým kdo bude spojen s radikálním islamismem zacházet jako s teroristou? Samozřejmě je zde mnoho neznámých. Například, jak vlastně definovat zákonem radikální islamismus. Jsem ale přesvědčen, že ve spolupráci s muslimskou komunitou by se řešení jistě našlo. Konec konců, jsou to sami obyčejní muslimové, kdo má největší zájem na tom, aby nebyli spojováni s terorismem. Pokud by se podařilo udělat tento první krok, pak by práce bezpečnostního aparátu byla mnohem snažší. Nemuseli bychom řešit to, že osoby, o kterých bezpečně víme, že jsou napojeni na radikální muslimské skupiny, můžeme sice monitorovat, ale nejsme schopni je zákonem omezit na svobodě, dokud nespáchají nějaký trestný čin nebo teroristický útok. Teroristický útok na berlínské vánoční trhy toho budiž zářným příkladem.
Situace bývalých bojovníků Islámského státu, kteří se vrací do Evropy, by se měla řešit podobně. Byl jsi v Sýrii, byl jsi příslušníkem Islámského státu, tedy byl jsi příslušníkem teroristické organizace, která má na svědomí tisíce lidských životů. Bude s tebou nakládáno jako s teroristou. Tito navrátilci by si pak byli vědomi toho, že po příjezdu do Evropy je čeká přísný trest. Návrat by si buď rozmysleli a uchýlili se do jiné „svaté země" a nebo by přijížděli s vědomím, že v případě odhalení budou přísně potrestáni. Bohužel praxe nyní funguje úplně jinak, jak ukazuje případ z Holandska. Muž se vrátil po několika měsících ze Sýrie. Doma byl sice po svém návratu zatčen, ale vzhledem k tomu, že tvrdil, že nikoho nezabil a byl pouze kuchař, dostal podmíněný trest. Dnes žije na dávkách a dál chodí po mešitách, kde šíří radikální islám. Osobně si nedovedu představit, že bych byl tři měsíce s teroristickou skupinou, která by zabila několik desítek lidí a po svém zatčení bych říkal: "Ano věděl jsem, že zabíjejí, ale já jim jen vařil," s tím, že dostanu podmínku.
Závěrem bych chtěl uvést , že nejsem rasista, nikdy jsem neposuzoval lidi podle barvy pleti nebo náboženského vyznání a je mi fuk, jestli můj soused je žid, muslim, katolík nebo Číňan. Do té doby, než bude chtít, abych nosil jarmulku, mlátil hlavou 5 x denně o zem nebo se cpal rýží. A když tento svůj požadavek ještě podpoří hrozbou, že pokud to neudělám, zabije mi rodinu, bude mít se mnou velký problém.
Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas.
ROZUMÍM