Sdílejte
Od podpisu Mnichovské dohody uplynulo 80 let. Ani po tak dlouhé nepanuje shoda na tom, zda se tehdejší Československo v čele s Edvardem Benešem mělo vzdát území Sudet bez boje. Na tuto otázku asi ani neexistuje jednoznačně správná odpověď. Můj názor je ale ten, že jsme se tenkrát bránit měli.
autor Lumír Němec
Komentář
29.09.2018
29. září si připomeneme 80 let od mnichovské zrady - smutného milníku v našich dějinách, kdy nás naši tehdejší spojenci Francie a Anglie "prodali" Hitlerovi za příslib míru. Této dohodě předcházela v tehdejší Československé republice všeobecná mobilizace, po jejímž ukončení dosáhly počty československé válečné armády 1 128 000 osob. Kromě mužů měla armáda k vedení boje k dispozici téměř 350 tanků, 5 000 dělostřeleckých hlavní a 950 bojových letounů, 263 těžkých objektů a 9632 lehkých objektů opevnění. Přes toto vybavení jsme se vzdali bez boje.
Otázkou, jestli bychom se ubránili nebo ne, se mnohokrát zabývali historikové i váleční stratégové bez jednoznačné odpovědi. Jedni chválí Beneše za jeho prozíravost, jiní jej kritizují jako slabocha. Faktem je, že naše armáda byla dobře vyzbrojena a připravena. Odhodlání vojska i obyvatelstva k obraně vlasti bylo obrovské a rozhodnutí vlády o vyklizení pohraničí bez boje bylo mnohými vnímáno jako zrada na vlastním národu. Nedivím se jim. Často si vzpomenu na mého dědečka, který byl nasazen v období mobilizace v pohraničí a i po letech cítil obrovskou frustraci z toho, jak museli opustit pozice bez boje. Vždy mi říkal: „Je dost možné, že by nám Hitler nakopal p..... , ale odešli bychom se ctí a ne jako spráskaný pes se staženým ocasem."
Stát buduje armádu hlavně k obraně. Dává tím nepříteli najevo, že je připraven bránit své území a své obyvatelstvo. To dělá stát svrchovaným. Armádou stát odrazuje případné agresory a nutí je k zamyšlení, zda jsou ochotni zaplatit vysokou cenu za pokus o získání cizího území. Každá armáda je budovaná k boji, ne pouze k vítězství. A nikdo nemůže dopředu vědět, jestli bude bitva prohraná nebo vyhraná. Historie nám mnohokrát dokázala jak i bitva, která se zdála předem jasně vyhraná, se díky okolnostem změní ve zdrcující porážku.
Radka Zitkova @RadkaZitkova
27.09.2018 13:01
INFOGRAFIKA DNE: Mnichovská dohoda. Československo přišlo o třetinu území a skoro pět milionů obyvatel | info.cz info.cz/magazin/infogr… via @infocz_web
Armáda by tedy měla bránit území státu bez ohledu na to, jestli prohraje nebo vyhraje. Prostě by měla bojovat, k tomu je určena. V Evropě byly i jiné státy, které proti Hitlerově mašinerii neměly šanci (Holandsko Belgie, Norsko a další), ale přesto se alespoň pokusily bojovat.
Je samozřejmě jednoduché kritizovat tehdejší Benešovo rozhodnutí po osmdesáti letech bez tlaku, se znalostí dalších historických souvislostí a znalostí dalšího vývoje v Evropě. Přesto jsem ale přesvědčen, že Československo se v roce 1938 bránit mělo a nemělo se vzdát bez boje.
Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas.
ROZUMÍM