Sdílejte
Již několik dní se čeští politici předhánějí v tom, kdo označí končícího poslance Bohuslava Sobotku za milejšího člověka, většího pracanta a demokratičtějšího politika. A já se při pohledu na oblíbenou disciplínu „Nesouhlasil jsem s ním, ale…“ nestačím divit. Sledovali jsme poslední roky skutečně toho samého člověka?
28.03.2018
Bývalý český premiér a předseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka minulý týden ohlásil to, o čem se dlouho mluvilo. V dubnu se vzdá poslaneckého mandátu a zcela se tak stáhne z vrcholové politiky. Údajný důvod? Nesouhlas s touhou ČSSD vstoupit znovu do vlády s Andrejem Babišem. Odchod Sobotky přitom vypadá jako loučení velkého státníka. Politici z ostatních stran vzpomínají na to, jak dobře se se Sobotkou jednalo, jaký to byl demokrat, férový soupeř, milý člověk. Tak to vezměme jen telegraficky:
Byl to Bohuslav Sobotka, kdo udělal do té doby bezprecedentní krok a vzal do vlády i bez čistého lustračního osvědčení Andreje Babiše. Byl to Sobotka, kdo byl ve vládě tak slabý, že se Babišem nechal během pár měsíců zcela vymazat a uvrhl sociální demokracii do vleku hnutí ANO. To Sobotka nedokázal nijak prodat fakt, že se jeho kabinet vezl na vlně ekonomického růstu a že se Česku daří. Zároveň to byla jeho vláda, která zaváděla elektronickou evidenci tržeb, kontrolní hlášení DPH, prolomení domovní svobody kvůli spalinám z kotlů a mnoho dalších zákazů a příkazů, jež postupně a plíživě svazovaly svobodu života v tomto státě.
A byl to opět Sobotka, kdo v polovině roku 2010 převzal tehdy vítěznou sociální demokracii jako největší stranu v zemi a za necelých osm let svého vládnutí z ní udělal vysmívanou partaj, která byla v posledních volbách s ubohými sedmi procenty ještě ráda, že se vůbec dostala do sněmovny. Skončila nadvláda ČSSD v parlamentu, v krajích a na podzim tohoto roku dost možná přijde další náraz v komunálních volbách. Omluva, že je sociální demokracie v krizi po celé Evropě, neobstojí. Tohle přeci dávno není krize, to je totální pád strany s nejstarší politickou tradicí.
Snad si ještě pamatujeme, jak Sobotka sociální demokracii řídil. Odmítal jakékoli odlišné postoje, ostrakizoval kritiky, názorové oponenty vyškrtával z kandidátek. Zato vždy naslouchal svému příteli a vlivnému právníkovi Radkovi Pokornému. ČSSD vedl jediným, a to tím nejhorším možným směrem a poslední roky svého vládnutí nedokázal přijít s ničím, co by socialistům udrželo voliče. Naopak hnal stranu cestou největšího možného progresivismu s lidmi jako je Jiří Dienstbier či Michaela Marksová. Jako silný předseda ČSSD se za celé ty roky choval pouze 14 dní – po takzvaném Lánském puči. A to je zatraceně málo.
Teď Sobotka ve vysoké politice končí. Bude zajímavé sledovat, kde se za pár týdnů či měsíců objeví. Pravděpodobné je, že mu výměnou za odchod ze sněmovny a tím pádem i za hlas pro Babišovu druhou vládu byla učiněna nějaká pěkná nabídka. Uvidíme. Každopádně jen díky tomu, že Česku aktuálně vládnou Andrej Babiš a Miloš Zeman, se ze Sobotky najednou dělá politik hodný téměř blahořečení. Přitom vůbec není za co.
Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas.
ROZUMÍM