Sdílejte
Vít Máslo patří mezi nejlepší české architekty. Podílel se například na rekonstrukci holešovického pivovaru, kde sídlí významné vydavatelství, nebo navrhoval pražskou vilu miliardáře Pavla Tykače. Současné vedení hlavního města kritizuje hlavně za kroky, které brání nové výstavbě. Podle něj kvůli tomu vzniká Praze obrovský problém. "Já jsem v devadesátých letech měnil územní plán za 3 měsíce, dnes ho nemám ani za 10 let. Na území Prahy je 25 stavebních uzávěr a vedení města to nijak neřeší," říká v rozhovoru pro ZDROJ.CZ.
Komentář
25.06.2018
Magistrátní výbor pro kulturu hlavního města se znovu vrací k myšlence zvážit výstavbu knihovny Jana Kaplického na Letné. Co na to říkáte?

Tomu se člověk může jenom smát. Vždy, když politici neví, co dělat, tak vytáhnout takovou blbost. Na druhé straně, já jsem vždy byl pro to, aby se knihovna postavila. I když v soutěži byly i jiné dobré návrhy, tak vyhrál návrh pana Kaplického, který jsem tehdy podporoval. Architektura reprezentuje směr future designu a myslím si, že ten projekt má hodnotu a bylo by dobře, kdyby se postavil. Ale i to, že se knihovna nepostavila, mělo své klady, protože se začalo o moderní architektuře intenzivně diskutovat.

Myslíte, že by se měl projekt postavit na Letné?

I na Letné by mi to vlastně nevadilo. Samozřejmě, vždy se řekne, že moderní architektura by měla směřovat spíše na Letiště Václava Havla nebo na nějaké sídliště. Patří všude, i na to sídliště, ale měla by být hlavně ve městě.

Častým argumentem urbanistů je to, že když se knihovna postaví na Letné, tak se lokalita nemá jak rozvíjet. A že na okraji města nebo v rozvojové části přitáhne stavba nové obyvatele.

Ano, je to tak. Každopádně se tu bavíme o knihovně po 20 letech, během kterých se tu nepostavila žádná důležitá veřejná stavba. Samozřejmě, když postavíte stavbu v nějaké horší lokalitě, tak pomůže danou lokalitu rozvíjet. Zásadním problémem však je, když nestavíme vůbec žádnou veřejnou stavbu. Politici o tom mluví, ale nic relevantního kromě Národní technické knihovny v Dejvicích nevzniklo.
S návrhem vytvoření studie o výstavbě přišla Eliška Kaplická Fuchsová, vdova po slavném architektovi. Nevidíte zde střet zájmu, kdy si paní Kaplická prosazuje dílo svého manžela? Paní Fuchsová by tak získala doživotní prestiž.

S Eliškou se dlouhodobě známe. Znal jsem i pana architekta Kaplického. Já postoj paní Kaplické chápu. Snaží se projekt oživit. Ona v tom má určitý zájem, je s tím projektem spjatá. Lidsky to chápu. Na druhou stranu je to od počátku nesmysl. Jednak je autor mrtvý. Projekt je ve fázi studie, nebylo vydáno ani územní rozhodnutí, natož stavební povolení. Vůbec si nedokážu technicky představit, jak to dokončit tak, aby to skutečně byla knihovna od Jana Kaplického. Nemá to hlavu ani patu.
Takže si myslíte, že je stavba v současné době zbytečná?

Ano, není tu žádný investor, stavba není potřeba. Kdo to bude stavět a platit? Knihovna v Klementinu si mezitím upravila prostory, a tak novou budovu už nepotřebuje. Pojďme ale stavět veřejné stavby. Každý politik na západě pochopil, že veřejné budovy jsou důležité a pomáhají rozvojovým územím.
Prahu ale tíží další vážné problémy. V posledních letech se v Praze nezačala stavět ani jedna stanice metra. Doprava se vinou nejrůznějších uzavírek spíše zhoršuje, než zlepšuje. Selhalo podle vás současné vedení magistrátu?

Myslím si, že situace není o jednom volebním období. Problémy se nastřádaly dlouhodobě, neumíme se o město starat. Padají nám mosty, neopravujeme silnice a zřejmě tady ani neexistuje dlouhodobější systém, jak město spravovat a najít si priority. Přišla primátorka Krnáčová a dva roky se rozkoukávala. Všechno, co udělalo minulé vedení bylo podle ní špatně. Ale po dalších dvou letech jí najedno došlo, že je kromě rušení třeba také něco vytvářet.
V prvním letošním čtvrtletí bylo v Praze uděleno jen 370 stavebních povolení. Ve Varšavě je to mnohonásobně více. Lépe je na tom i Bratislava. Proč se v okolních městech staví výrazně více?

Problém je především složitá legislativa, kterou se řídí udělení stavebního povolení. Každý ministr pro místní rozvoj vždy řekne, že udělá nový stavební zákon a vždy jen prostřednictvím novely zavede další nové regulace, které stavební řízení ještě více zkomplikují. Já jsem v devadesátých letech měnil územní plán za 3 měsíce, dnes ho nemám ani za 10 let. Na území Prahy je 25 stavebních uzávěr a vedení města to nijak neřeší. Přitom by na to stačila obyčejná vyhláška, kterou by se veškeré uzávěry odblokovaly.
Ve Varšavě se nebojí také stavět do výšky. V současné době se proto ve městě staví mrakodrap Varso Tower, který se má do dokončení tyčit do výšky 230 metrů. Největší mrakodrapy u nás přitom nejsou ani poloviční. Proč u nás panuje averze k mrakodrapům?

Praha a Varšava jsou hodně odlišná města. Varšava byla vybombardovaná a má jiný reliéf. Praha je morfologicky složitá a má svá specifika. Proto existuje obava, že to zasáhne do celkové kvality města. Na druhou stranu si myslím, že je to špatně. My nejsme ani schopni vytipovat lokality, kde by se vysoké budovy mohly stavět, natož pak uvažovat o jejich výstavbě.
Nejvíce kritizuje možnou výstavbu mrakodrapů organizace UNESCO, která varuje, že případně Prahu vyškrtne ze seznamu světového dědictví. Je podle vás správné, že o podobě města nerozhodují lidé ve městě, ale lidé ze zahraničí, kteří se pasují do role odborníků?

Ano, UNESCO nám pořád mluví do toho, co můžeme stavět a varuje, že nás ze svého seznamu vyškrtne. Proto si myslím, že bychom měli z UNESCO vystoupit. Organizace už se přežila a věnuje se hlavně věcem, kterým nemá – vyjadřuje se k Palestině a jedná se spíše o levicovou aktivistickou organizaci. Pamatkáři se často UNESCO zaštitují a tvrdí, že UNESCO nás chce vyškrtnout a hází investorům klacky pod nohy. Já jsem měl možnost jednat s některými lidmi z UNESCO a jsou mnohem příjemnější a ochotní ke kompromisům než sami památkáři. Každopádně z této organizace už vystupují například Spojené státy nebo Izrael a celkově začíná být už spíše pro srandu králíkům.

Podle Institutu pro plánování a rozvoj by se Praha měla spíše zahušťovat než rozšiřovat do polí. Argumentuje například tím, že města v Evropě jsou výrazně zahuštěnější – kupříkladu lidé v Barceloně žijí na více než šestkrát menší ploše. Díky tomu dříve dorazí do práce a více využívají hromadnou dopravu. Jakmile však má k nějakému zahušťování u nás dojít, tak se proti samotnému developerskému projektu ozvou místní lidé, kteří začnou strašit vyšší intenzitou dopravy a dalšími problémy. Developer proto svůj projekt často vůbec nerealizuje. Vidíte tento aktivismus jako problém?

Ano, máme řídké město, což znamená drahé město. Například Vídeň je dvakrát hustší město než Praha, což se projevuje třeba i na nákladech na MHD, Vídeň má na obyvatele tramvaje třikrát levnější. K tomu se čím dál více lidí stěhuje z Prahy do Středočeského kraje. Máme přitom stavební uzávěry, kde už existuje infrastruktura. Kdyby se zde stavělo, tak to přinese městu jen minimální náklady. Stavíme přitom do polí, kde si to nemůžeme dovolit. Praha se také musí udržovat. Padají nám mosty, obchvat neexistuje. Musíme se proto chovat ekonomicky. Vedení města musí začít přemýšlet a přestat jen bojovat proti stavění. Nová generace komunálních politiků proto bude mít složitý úkol – přesvědčit občany, že se má stavět i proti vůli místních obyvatel. Nedokážu si to ale moc představit, jelikož je politika postavena především na populismu. Čeká nás proto jen další průšvih.

Proč podle vás Praha není řízená efektivně?

Máme 57 městských částí, 22 správních obvodů a 10 městských obvodů, což se z principu nedá efektivně řídit, protože se v tom takřka nedá ani vyznat. Musíme systém řízení zjednodušit. Abychom například měli centrální kompetence a dalo se rozhodovat o městských prioritách. V čele New Yorku sedí šest lidí, kteří řídí celé město.
Někteří levicoví politici brání stavbám s tím argumentem, že nová výstavba ve městě povede k tomu, že se zvýší intenzita dopravy.

Největším paradoxem je, že husté město vede k mnohem nižšímu dopravnímu zatížení než řídké město. Například v centru se nesmí postavit žádné obchodní centrum. To znamená, že lidé, kteří bydlí v centru, tak musí jezdit nakupovat třeba do Letňan. Takže my zabráníme stavět uvnitř, ale zvyšujeme tím dopravu v dalších částech města. Naopak, když postavíme čtvrť, kde bude bydlení, obchody a kanceláře, tak to dopravně bude mnohem efektivnější.

Dá se tento problém nějak vyřešit, například změnou zákona, aby do schvalování daného projektu nevstupovaly nejrůznější neziskovky, které si uzurpují právo rozhodovat o majetku někoho jiného?

Já nechápu jednu věc, Praha financuje neziskové organizace typu Arnika, které pak jdou ostře proti městu. Bojují proti vzniku Metropolitního plánu. A Praha to financuje? To mně připadá, jako kdyby se na magistrátu dobrovolně střelili do obou nohou. Já si myslím, že by se politické neziskovky vůbec neměly financovat.

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas.
ROZUMÍM