Sdílejte
Volební vřava utichla a obyvatelé Prahy se mohou znovu zabývat obyčejnými problémy. Třeba jak si pořídit levné bydlení nebo jak se dostat do práce, když v jejich čtvrti zrovna zavřeli rozpadající se most. Hlavní město nám začíná padat na hlavu. Čím je to způsobeno?
autor Vít Máslo
12.03.2018
Vládnoucí koalice na pražském magistrátu, které bychom mohli dát pracovní název "Prostě to zařídíme a Zeleň místo betonu" se poslední dobou dostává pod tlak. Místo aby se před blížícími se komunálními volbami stříhaly pásky nových mostů, tak nám ty mosty naopak padají na hlavu. To, že se ve městě nedá už postavit už ani psí bouda a že cena za nedostatkové byty vyletěla přes neuvěřitelných 100 tisíc Kč za m² je už fakt, se kterým se pomalu smiřujeme. Novinkou ale je, že nám v Praze padají už i stávající stavby a mosty. Říká se, že kultura to je údržba. Minimálně v Praze tak nyní přestává platit představa o kulturnosti. Být kulturní totiž neznamená jen pořádat festival Pražské jaro, ale také umět se o město starat a udržovat ho v chodu.
Hlavní město Praha se svým skoro 25% podílem HDP na celé ekonomice České republiky nám začíná padat na hlavu. Praha nejenže nevyužívá svůj potenciál evropské metropole, k čemuž má skvělé předpoklady, ale dál se propadá i v žebříčcích kvality života. Je však nutno říci, že za tuto stagnaci nemůže jen současná nefunkční a aktivisty zablokovaná vládnoucí koalice, ale že problém s rozvojem města má hlubší kořeny.
Základní problém je ten, že město a jeho zástupci dlouhodobě neví si počít. Až donedávna nebyly v Praze žádné větší viditelné problémy, jen spousta malých, které ale hrozily tím, že jednou strhnou lavinu. Tato lavina se teď právě začala sunout a jejím spouštěcím momentem se stal právě nedostatek bytů a jejich raketově rostoucí ceny. Na problémy s byty může totiž rychle navázat problém s dopravou. Lidé si totiž začali pořizovat bydlení na okraji Prahy, či případně ve Středočeském kraji, kde je pořízení bydlení dostupnější, a jejich dojíždění za prací brzy zahltí všechny příjezdové cesty do města. To, že Praha nemá dokončený ani pražský ani městský okruh a nemá ani dostatečné kapacity P+R parkovišť, tuto situaci jen akceleruje.
Také to znamená, že tito lidé bydlí a platí daně ve Středočeském kraji, ale využívají infrastrukturu a výhody Prahy. Dalším dopadem nedostatku bytů je, že město přijde o nově příchozí obyvatele přinášející do Prahy nové myšlenky, technologie a firmy, protože za současné situaci budou hledat pracovní příležitosti spíše v Berlíně, Vídni, Mnichově nebo možná ve Varšavě či Budapešti, kde se kvalitní a dostupné bydlení na rozdíl od Prahy vyskytuje. Musíme pochopit, že i města soutěží o nové obyvatele, protože i oni podporují rozvoj města. Místo toho je dnes Praha přesycena jen škodlivým laciným turismem, který nepřináší žádnou přidanou hodnotu a naopak zatěžuje městský rozpočet.

Kde je tedy zakopaný pes?

Příčin těchto problémů je samozřejmě více. Jedním ze symptomů dnešní doby je odpor k jakékoliv změně a strach z ní. Nejvíce o tomto fenoménu vypovídá odpor části stávajících obyvatel proti jakékoliv výstavbě. Tento odpor je dlouhodobě živen různými aktivistickými hnutími či stranami, které na samozvaném boji proti zlým developerům založili svou existenci. Zářným příkladem tohoto boje proti jakékoliv výstavbě byla v Praze zejména Strana zelených za bývalého předsedy Matěje Stropnického. Ta sice v posledních volbách dostala od voličů nelichotivé vysvědčeni 1,4 % a vyměnila po volebním neúspěchu předsedu, ale není to jistě jediná strana založená na aktivním boji proti výstavbě. 

Proč je vlastně v Praze nutná nová výstavba? Na několika urbanistických konferencích, které proběhly v loňském roce, bylo řečeno slovy významných kapacit z Evropy i z jiných částí světa, že Praha má směřovat energii do svého širšího centra, kde jsou stavební rezervy na tzv. brownfieldech, které jsou ve stavebních uzávěrách. Tyto uzávěry se nedaří po desetiletí otevřít a jsou z různých důvodů stále blokovány. Větší hustota města je lepší nejen z hlediska sociálního či bezpečnosti prostředí, ale také z důvodů čistě ekonomických. Otevření brownfieldových lokalit pro výstavbu může umožnit dohnání deficitu ve výstavbě bytů a celkově tak zlepšit kvalitu života ve městě.
Praha je ve srovnání s obdobnými metropolitními městy, které mají velkou kvalitu života, ohromně řídké město. S nadsázkou můžeme říct, že je Praha skoro až vesnicí, s pouhými 52 obyvateli na hektar. Zároveň platí, že normální fungující město srovnatelné s Prahou má mít hustotu minimálně dvojnásobno. Také výšková úroveň města je na 75 % území pouze dvojpodlažní, s téměř dvojnásobným množstvím zeleně než má třeba Vídeň. Aby bylo město schopno udržovat v chodu náročnou infrastrukturu a financovat nový rozvoj z příslušných daní, musí se jeho hustota zvýšit. To, že nám teď začínají padat mosty (a ve špatném stavu je jich možná až 6) a je potřeba dokončit finančně náročné infrastrukturní stavby, může také znamenat, že v blízké době nebude Praha schopna tyto investice ufinancovat a to i díky malé hustotě města.
Andrej Bolkonskij @BolkonskijA
10.03.2018 18:46
Pražané jsou zpovykaní. Praha nemá velký problém s dopravou, říká Krnáčová #titulky Fajnovky. Co by jiní dali za rozkopané metro a padající mosty. Nevděčníci!
Stavět v lokalitách jako je Smíchovské nádraží, Rohanský ostrov, Bubny nebo Žižkovské nádraží je navíc pro město levné, protože zde již existuje základní infrastruktura a není ji třeba budovat nanovo tak jako na okrajích města. Výstavba smíšeného města v těchto centrálních místech, kde je vedle sebe práce a bydlení, tedy tzv. město krátkých vzdáleností, má překvapivě také pozitivní dopad i na snížení dopravy. Dalším pozitivem výstavby uvnitř města je také to, že se Praha nemusí rozpínat do okolní krajiny a zabírat další a další zemědělskou půdu. Hranice zástavby na okraji města má být naopak striktně omezena a Praha také musí začít spolupracovat se Středočeským krajem. Rozrůstání města do okolní krajiny je neekologické a je s podivem, že toto téma není nijak významně podporováno právě ze strany zelených aktivistů.
Takže až vám zase různí političtí aktivisté před volbami budou chtít nakukat, že jen oni zabrání jakékoliv další výstavbě, protože je to podle nich škodlivé, a že má být všude jen zeleň a naopak vám místo výstavby zařídí lavičky s WiFi, ukazuje to, že jejich myšlenky jsou nejen neekonomické, ale i neekologické.
Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas.
ROZUMÍM