Sdílejte
Evropská unie musí řešit výpadek peněz do svého rozpočtu, o které přijde po vystoupení Velké Británie. Jeden z návrhů, jak ztrátu saturovat, je od pohledu riskantní. Může totiž vést k politizaci Evropské centrální banky.
Komentář
11.04.2018
Rozhodnutí britských občanů vystoupit z EU bylo velkou ránou pro celou unii. Evropští představitelé se ale z postupu Velké Británie a ze stále rostoucího demokratického deficitu v EU poučit nechtějí, naopak. Univerzálním řešením má podle nich být více integrace a silnější unie. A někdo přeci tu celou byrokratickou mašinerii živit musí a až 20 miliard euro bude po roce 2020 bude chybět kvůli brexitu .
Dalším z důkazů centralistického postupu je také nedávný návrh Bruselu na zdanění ražebného Evropské centrální banky. Zatímco v současnosti výnosy z ražebného bankovek (tj. rozdíl mezi úrokem z cenných papírů, jimiž jsou bankovky kryty, a nákladů na výrobu a distribuci těchto bankovek) se stávají výnosem jednotlivých národních centrálních bank a jsou převáděny do národních pokladen, nově by tyto výnosy mířily právě Evropské unii. Brusel si slibuje, že by během sedmi let mohl získat 56 miliard eur.
Výnos z ražebného v posledních třech letech kvůli nízkým úrokovým sazbám nepřinesl národním státům nic, jelikož byl nulový. Naposledy se na ražebném trochu vydělalo v roce 2014 (viz. graf) a to 0,1 miliard eur. Predikce miliardových výnosů z ražebného se ukazují jako z říše fantazie.
Nezávislá centrální banka je přitom základním předpokladem k tomu, aby fungovala také celá ekonomika eurozóny. Příklady zemí, kde politici mohli kontrolovat centrální banku a plnit si jejím prostřednictvím vlastní politické cíle, historicky vždy končily katastrofou. Hyperinflace v Jugoslávii, Zimbabwe nebo Venezuele by pro nás měly být dostatečným ponaučením.
Jakmile totiž dojde k navázání výnosu z ražebného na evropský rozpočet, tak se bankéři mohou ocitnout pod tlakem politiků, aby plnili „dohodnuté rozpočtové cíle". Můžou to učinit tak, že například neúměrně zvýší náklady na výrobu bankovek, keteré pak nebudou odpovídat těm skutečným. A vzápětí se dosáhne požadovaných zisků. Tak zcela jistě dojde k překročení tenké červené čáry. Budeme pak mít jistotu, že nedojde k dalšímu osekání nezávislosti centrálních bankéřů?
Že se mohou bankéři ocitnout pod tlakem a klesne jejich nezávislost ukazuje také to, jak EU odebrala členským státům pravomoc rozhodovat o sazbách DPH v případě, že ohrožují „zájmy EU". V EU platí, že základní sazba DPH nesmí být nižší než 15 procent a snížená nižší než 5 procent. Část výnosů z DPH členských států je totiž součástí rozpočtu EU.
Pro politiky národních států, kteří nechtějí svým voličům oznamovat, že se budou členské příspěvky navyšovat (například zvýšením daní), je to vítaná možnost, jak se vyhnout politické zodpovědnosti. A poskytnout stále nenasytnějšímu evropskému chřtánu to, co si žádá.
Česká republika má sice nezávislou centrální banku a na přijetí eura to v dohledné době (naštěstí) nevypadá. Do zemí EU však míří většina našeho vývozu a na eurozónu jsme navázáni pupeční šnůrou. Každé velké znehodnocení eura vůči dolaru je tak doprovázeno i znehodnocením koruny. Současný přístup bruselských politiků, kteří chtějí fakticky částečně znárodnit výnosy ECB k vlastním účelům, tak musí Česko zásadně a rezolutně odmítnout.
Jan Bures @BuresHonza
28.03.2018 12:45
Ražebné do společné evropské kasy asi moc nepřispěje, ECB na něm dnes kvůli nízkým úrokům nic nevydělává bit.ly/2IY6Em4
European Central Bank @ecb
04.04.2018 10:15
The new €50 banknote has now been in circulation for one year. It’s still the most widely used euro banknote denomination. Find out more ecb.europa.eu/stats/policy_a…
Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas.
ROZUMÍM