Sdílejte
Poslankyně Pirátské strany a předsedkyně výboru pro životní prostředí Dana Balcarová by chtěla zakázat velkým elektrárnám spalovat „nekvalitní uhlí“. Pomiňme, že paní Balcarová nejen, že nepředložila žádnou ekonomickou ani energetickou studii, která by zkoumala dopady a obrovské ztráty, které by vznikly uzavřením až 11 uhelných elektráren.
Komentář
27.02.2018
Řekla však, že je to prý v souladu s energetickou koncepcí České republiky, která se neplní. Je to přitom značně paradoxní: Energetická koncepce, která byla terčem kritiky „ekologů" se stala nyní nástrojem prosazováním jejich zájmů. V aktualizované verzi Energetické koncepce zase ekologové kritizují, že jádro bude mít v české energetice významný vliv.
To, že uhelné elektrárny budou muset být časem nahrazeny jiným zdrojem (podle koncepce především jadernými elektrárnami), ale paní Balcarová svým kamarádům Pirátům a ekologům zamlčela. Mohla by se tak připravit o nálepku uhelného bijce (genderově korektně bijkyně).
Ale vážně. Státní energetická koncepce se ještě před pár lety mohla zdát jako pragmatickým a rozumným dokumentem. To už neplatí, situace v energetice se totiž výrazně změnila. Ukazuje se, že výstavba nových jaderných elektráren nebo dostavba těch současných je cestou do finančního pekla. Příkladem může být výstavba elektrárny Hinkley Point C ve Velké Británii, kterou realizuje společnost EDF.
Ta si vyjednala, že za jednu megawatthodinu elektřiny získá 92,50 liber, což je téměř dvakrát více než je současná tržní ceny elektřiny. Že dostavba Dukovan může společnost ČEZ finančně zruinovat si nejen uvědomující analytici, ale také ředitel společnosti Daniel Beneš. ČEZ proto pro nové dva bloky požaduje garantovanou cenu elektrické energie na 70 EUR/MWh (téměř dvojnásobek oproti cenám na německé burze elektřiny).
Dostavba jaderných elektráren v Česku tak může nejen prodražit elektřinu domácnostem až o desítky procent, ale zároveň snížit konkurenceschopnost země a ekonomický růst.
Jaké má další možnosti Česká republika? Logicky se pak nabízejí obnovitelné zdroje energie. Ty však stále nejsou rentabilní za současné ceny elektřiny (zvláště v Česku, kde na ně nejsou ideální podmínky), to se ale pomalu mění. Vydat se cestou jen obnovitelných zdrojů není rozhodně dobrý nápad. Energii totiž není, jak efektivně skladovat – je to extrémně drahé a výrazně prodražuje náklady na produkci.
Pokud „nefouká" nebo „nesvítí", tak výpadky musí nahrazovat klasické zdroje – uhelné nebo plynové elektrárny. Německá cesta Energiewende, ve které se obnovitelné zdroje mají stát dominantní při výrobě elektřiny ukázal, že taková strategie nejen vede k růstu cen elektřiny, ale také ke stejné nebo vyšší produkci CO2.
Poslední možnosti, jak zajistit energetickou stabilitu, jsou plynové elektrárny. U nich jsou ale dvě poměrně zásadní nevýhody. Zdroj není zrovna nejekologičtější, a především země přestává být při výrobě elektřiny soběstačná a stává se závislejší na dovozcích této komodity – především Rusku.
Pokud tedy poslankyně Dana Balcarová chce uzavírat uhelné elektrárny a odvolává na Energetickou koncepci, pak fakticky chce, aby čeští spotřebitelé platili o desítky procent vyšší účty, země se stala závislejší na Rusku nebo abychom během blackoutů svítili svíčkami. Lze tak už jen apelovat na rozum poslanců, aby návrh poslankyně Balcarové smetli ze stolu.
Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas.
ROZUMÍM