Sdílejte
Nejvyšší správní soud je zvláště v posledních letech v daňových sporech považován za poslední záchrannou brzdu řádění finanční správy. Důkazem jsou například mediálně známé rozsudky ve sporech o zajišťovací příkazy. Nyní ve sněmovně leží návrh zákona, který by mohl tuto pojistku ohrozit.
Komentář
01.08.2018
Skupina poslanců ze sněmovního ústavně-právního výboru v čele s Markem Bendou z ODS navrhuje, aby měl Nejvyšší správní soud možnost odmítnout pro nepřijatelnost jakoukoliv kasační stížnost, když shledá, že podstatně nepřesahuje zájmy navrhovatele.

V praxi by to mohlo zvláště v daňových kauzách znamenat, že se podnikatelé a firmy nedočkají spravedlivého rozhodnutí. Ve správním soudnictví se totiž rozhoduje v jednom stupni a kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu je tak jediná možnost, jak se ještě nějak bránit.
Daňoví poradci přitom dlouhodobě upozorňují na to, že Nejvyšší správní soud ve značném rozsahu rozhoduje ve prospěch podnikatelů a firem a napravuje chyby soudů nižší instance. Z výročního dokumentu finanční správy za rok 2017 vyplývá, že v přepočtu na koruny o 81 haliřích z každé souzené koruny rozhodly krajské soudy špatně.

Přešlapy finanční správy, které napravoval až Nejvyšší správní soud, jsou nakonec mediálně známé. Příkladem může být firma Vyrtych, které se Nejvyšší správní soud zastal letos, když zrušil rozsudek městského soudu v Praze.
Poslanecký návrh je nyní na stole, protože Nejvyšší správní soud je zahlcen kasačními stížnosti - zatímco v roce 2008 soud evidoval 2889 stížností, loni to bylo už 4610. Poslanecká iniciativy je tedy pochopitelná. Daňové spory jsou ale na rozdíl od jiných správních sporů specifické - finanční správa totiž velmi často nerespektuje judikaturu Nejvyššího správního soudu a firmy tak nutí jít do soudních sporů, ke kterým už judikát existuje.
Určitým kompromisem, který by uvítali daňoví poradci zatupující firmy a podnikatele, by bylo vyjmout z návrhu právě případy spojené s daňovou problematikou. Ty totiž tvoří jen zlomek agendy Nejvyššího správního soudu a paradoxně jejich procentuální zastoupení v posledních letech klesá. V roce 2015 tvořily daňové kauzy 16 procent z celkového nápadu, v posledních dvou letech to bylo už jen 12 procent.
Otázka je, jak se návrhu bude dařit ve sněmovně. Podepsaní jsou pod ním s výjimkou SPD, komunistů a Pirátů zástupci všech sněmovních stran – tedy i vládního ANO a ČSSD a opoziční ODS i TOP 09, které se dlouhodobě pasují do pozice zastánců podnikatelů. Jenže v úterý návrh narazil na vládě.

Původně měl zákon projít s neutrálním stanoviskem, vláda ho ale nakonec odmítla navzdory tomu, že jsou pod nimi podepsáni i zástupci vládního kabinetu. A jak je známo, o tom, zda poslanci hnutí ANO ve sněmovně pro nějaký návrh zvednou ruku, nebo nezvednou, rozhoduje jejich šéf premiér Andrej Babiš. Paradoxně by tak mohl být tím, kdo návrh potopí, právě autor pro podnikatele nejhorších opatření, jako je EET nebo kontrolní hlášení.
Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas.
ROZUMÍM