Sdílejte
Vláda včera na svém zasedání projednala zprávu o snižování administrativní zátěže, kterou vypracovává každý rok ministerstvo průmyslu. Pravidelně v ní vypočítává množství kroků, které pro redukci byrokracie stát udělal. Loni se podle ní podařilo zrealizovat 13 naplánovaných opatření ze sledovaných 28 a k tomu dalších pět, se kterými se původně nepočítalo. Sečteno, podtrženo, byrokracii se podle zprávy snižovat daří. Tak proč si ti podnikatelé pořád stěžují?!
Komentář
19.07.2018

Současný premiér a ministr financí minulé vlády Andrej Babiš (ANO) je otcem elektronické evidence tržeb, kvůli které se spoustu především malých podnikatelů rozhodlo svoji činnost ukončit.

Chlubení se tím, že vláda ubrala podnikatelům papírování, je dlouhodobým trendem. Poprvé velkou nevoli mezi profesními asociacemi i podnikateli zpráva vyvolala v roce 2016, kdy tehdejší vláda s Andrejem Babišem jako ministrem financí zavedla kontrolní hlášení a připravovala spuštění elektronické evidence tržeb (EET).
Tato dvě opatření totiž na podnikatele a firmy dopadla velmi tvrdě – u EET jsou vizitkou zavřené provozy především v menších městech, u kontrolního hlášení udělené pokuty, které za dva a půl roku fungování opatření přesáhly miliardu. O rok později přidala vláda takvzaný protikuřácký zákon, který vyhnal lidi z hospod.
Schválené zákony jsou ale jen špičkou ledovce. Za posledních pět let se především výrazně změnil přístup úředníků k firmám a podnikatelům. Důkazem může být finanční správa a její šéf Martin Janeček, který se proslavil svým výrokem, že „každá firma může být zneužitá jako bílý kůň". Tedy každý je potenciální podezřelý.

Podnikatelé otloukánci

Problém materiálu, který včera prošel vládou, je, že nereflektuje změny zákonů, jejich nepředvídatelnost a složitost, jen slepě „odškrtává" body, které si vláda vytyčila v roce 2013. Nezohledňuje celkovou zátěž, ani subjektivní pocity podnikatelů.
Právě na vnímání zátěže ze strany podnikatelů se ptala v minulosti Hospodářská komora. Dle jejího šetření mělo 80 procent respondentů pocit, že se v roce 2016 regulatorní zátěž oproti předchozímu roku zvýšila. V roce 2017 takto odpovědělo 65 procent dotázaných.

Letos se přitom dá očekávat další nárůst nespokojenosti a to především v souvislosti s opatřením na ochranu osobních údajů známým pod zkratkou GDPR, které platí od konce května tohoto roku a firmy stálo dle odhadu komory více než 20 miliard korun. Podnikatelé si tak právem připadají jako otloukánci.
Mnohem více o zátěži podnikatelů vypovídají mezinárodní srovnání - žebříček Světové banky Doing Business, který srovnává kvalitu podmínek pro podnikání a podle nějž se orientují investoři, je k Česku podstatně kritičtější.
V přehledu za rok 2017 jeho autoři uvedli, že zavedená opatření v Česku stála podnikatele 31 hodin práce navíc. Zatímco v roce 2015 průměrný podnikatel strávil nad daněmi 217 hodin ročně, v roce 2017 to už bylo 248 hodin. Zároveň zdůrazňuje, že placení daní v Česku je výrazně komplikovanější právě kvůli kontrolnímu hlášení DPH.
Nový vládní kabinet, který minulý týden získal důvěru, se ve svém programovém prohlášení ke snižování administrativní zátěže zavazuje také. V jejím čele přitom sedí člověk, který se v minulé vládě zasloužil o to, aby se podnikatelé měli hůře, i když sliboval opak. Andrej Babiš moc dobře ví, kdo jsou jeho voliči a podnikatelé a živnostníci jim rozhodně nedominují. Tak uvidíme, co nám ministerstvo průmyslu do zprávy napíše za rok.
Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas.
ROZUMÍM