Sdílejte
Finanční správa přiznává, že při kontrolách dodržování zákona o evidenci tržeb (EET) jde především po položkách za desetikoruny. Jedná se přitom často o produkty jako jsou žvýkačky, pečivo či cigarety, za jejichž nákup si lidé většinou účtenky neberou. Při udělování pokut je úředníkům jedno, o jak vysokou částku se při kontrole jednalo. Prohřešek je pro ně stejný u deseti korun i deseti tisíc.
Zpravodajství
02.07.2018
"Správní orgány většinou provádějí nákupy v řádech desetikorun, maximálně stokorun," uvádí úředníci finanční správy v rozhodnutí k pokutě ve výši 10 tisíc korun.

Tu kontroloři udělili, protože prodavačka nevydala účtenku na koláček za 10 korun. Majitel obchodu žádal o odpuštění právě proto, že se jednalo o velmi nízkou částku. Nakonec se dočkal jen zmírnění pokuty na 6,5 tisíce.
Finanční správa tak potvrzuje, že způsob kontroly dodržování EET je absurdní. Úředníci si vybírají obchody či provozovny, kde se dá pořídit zboží za desetikoruny nebo i koruny. Za takové nákupy přitom běžně zákazníci ani doklad nechtějí.

Z médií známé případy nepřiměřeně vysokých pokut to potvrzují - patnáctitisícová pokuta za nevystavený doklad na krabičku bonbonů Tic-Tac nebo sankce ve výši patnácti tisíc za obnošené oblečení v second handu za desetikorunu.

Šéf finanční správy Martin Janeček a současný premiér Andrej Babiš. Za poslední čtyři roky díky těmto dvou mužům přibylo podnikatelům mnoho povinností - vedle elektronické evidence tržeb třeba kontrolní hlášení DPH.

Podle Generálního finančního ředitelství (GFŘ) ale nehraje výše částky za kontrolní nákup žádnou roli. "Pro případné uložení sankce není relevantní, v jaké hodnotě bylo zboží či služba v rámci kontrolního nákupu pořízeny, ale intenzita porušení zákonných povinností, která je na základě kontrolního nákupu zjištěna," uvedla pro ZDROJ.CZ Klára Křehlová z GFŘ. V praxi tedy muže stejně vysokou pokutu dostat obchodník, který nevydá účtenku za deset korun i deset tisíc.

Na kontroly si přitom dlouhodobě stěžují především menší podnikatelé a živnostníci, podle nichž na ně důsledky opatření dopadají více než na firmy. Statistiky tento trend potvrzují. Finanční správa rozdala podnikajícím fyzickým osobám dvakrát víc pokut než firmám. Podle údajů z dubna tohoto roku dostali živnostníci asi 3,5 tisíce pokut ve výši 30,7 milionů korun, zatímco firmy jen asi 1,5 tisíce pokut za 19,2 milionu korun.
Pokuty za EET dokonce v polovině června řešila i Komora daňových poradců, která na své jednání přizvala i zástupce finanční správy. Zabývala se právě tím, zda by měli úředníci při udělování pokut brát ohled i na výši částky, na kterou nebyla účtenka vystavena. Podle daňových poradců se jedná o různou míru společenské škodlivosti, podle GFŘ je ale přestupek vždy stejný.

Během diskuze se přitom opět projevilo, jakým způsobem finanční správa k podnikatelům přistupuje - každý je pro ni potenciální podezřelý. "Já sám jsem dělal nedávno kontrolní nákup. Paní mi účtenku automaticky nedala, musel jsem si o ní říct. A účtenky, které si lidi nebrali, si schraňovala vedle kasy. Proč asi? Musela mít nějakou motivaci, proč je nevyhazovala. Třeba proto, aby večer udělala storna," uvedl jeden ze zástupců finanční správy během debaty.

Podobnou rétoriku přitom má i sám ředitel GFŘ Martin Janeček. Ten se dopustil později velmi kritizovaného výroku přibližně před rokem, když v reportáži České televize prohlásil, že každá firma je podezřelá.
Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas.
ROZUMÍM